Zahlavi

Významný krok k pochopení vlastností vesmírné hmoty po velkém třesku

24. 08. 2017

Čeští vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, ČVUT v Praze spolu s kolegy z dalších dvanácti zemí, kteří se zúčastnili experimentu STAR, prokázali, že kvark gluonové plazma je tekutinou s největší známou vířivostí. Práci publikoval ve svém prvním srpnovém čísle prestižní časopis Nature, který tento výsledek dokonce umístil na titulní stranu. „Význam tohoto objevu umožní lepší pochopení vlastností vesmírné hmoty krátce po velkém třesku a tím i jejího dalšího vývoje,“ dodává doc. Michal Šumbera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Mikroskopické kapky nového stavu hmoty existující pouze při teplotách stotisíckrát vyšších, než je teplota slunečního jádra, byly poprvé pozorovány v roce 2005 ve srážkách těžkých jader v Brookhavenské národní laboratoři v USA. Nynější měření provedená tamtéž naznačují, že plazma tvořené silně interagujícími elementárními částicemi, kvarky a gluony má nejen prakticky nulové vnitřní tření, ale je možné jej roztočit na rychlost mnohonásobně větší, než lze pozorovat u nejsilnějších tornád nebo u velké červené skvrny na Jupiteru. Rychlost jeho otáčení výrazně předčí i dosavadní rekord, který dosud držely nanokapičky tekutého helia.

Tisková zpráva zde.

Připravili: Ústav jaderné fyziky AV ČR a Miroslava Kaňková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav jaderné fyziky AV ČR

Detektor_STAR

Detektor_STAR

RHIC

RHIC

lambda-decay-hr-2

lambda-decay-hr-2

naturecover_qgpillustration-hr-2

naturecover_qgpillustration-hr-2

urychlovaci_trubice_RHIC

urychlovaci_trubice_RHIC

Přečtěte si také