Trpasličí kometa z roku 2011 je zpět

Letos budeme moci na obloze opět spatřit kometu naposledy viditelnou na podzim v roce 2011. Nyní má opět velice příznivý návrat a začátkem února ji budeme moci pozorovat jako jasný objekt noční oblohy triedrem nebo malým dalekohledem. Nejlépe viditelná bude k ránu, když bude na cestě od Slunce prolétat v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu kilometrů.

Trpasličí kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková je členkou tzv. Jupiterovy rodiny a její dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Poslední výrazné přiblížení k ní proběhlo v roce 1983 a další nastane v roce 2030. Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv. Ke Slunci se vrací každých 5,25 let a bývá obtížně viditelná, protože se jedná o trpasličí kometu s jádrem o průměru sotva 1 km.

Jako první tuto kometu objevil japonský pozorovatel Minoru Honda, a to 3. prosince 1948 s pomocí čočkového dalekohledu o průměru 15 cm. O několik dní později ji nezávisle na něm objevil Čech Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou při pozorování ze Skalnatého plesa 6. a 7. prosince 1948 s pomocí legendárního binaru Somet.

Antonín Mrkos (1918 – 1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi lety 1946 – 1961 na vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil světelný binokulár Somet Binar o průměru 10 cm s 25 násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P Ľudmilou Pajdušákovou (1916 – 1979) byl krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

Připravil: Astronomický ústav AV ČR

Přečtěte si také

• Když se dá země pod nohama do pohybu
• Áčko: O odpadech, hledání trilobitů a orchidejí i výročí Bílé hory
• Obraz Komenského a paměť. Začíná nová výstava Akademie věd ČR
• Letní vědecký kemp aneb Když se učitelé učí, jak poutavěji učit
• Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově
• Áčko: O ohrožené půdě, odhalování koronaviru a pilných včelách
• Pedagogové se mohou hlásit na Letní vědecký kemp Akademie věd ČR
• Jak by Masaryk používal sociální sítě? Napoví výstava v budově Akademie věd
• Budova Akademie věd ČR na Národní třídě se opět otevírá
• Časopis AΩ: Neznámé choroby, věda na ledoborci a pravěké kosti