
Ptačí peří obsahuje bakterie schopné produkovat látky podobné antibiotikům
31. 05. 2019
Kromě tepelné izolace a umožnění letu přináší ptákům peří další překvapivé výhody. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci objevili, že okolo 25 % všech zjištěných druhů bakterií v peří pěvců jsou bakterie schopné produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Bakterie, o kterých se původně myslelo, že peří pouze poškozují a rozkládají ho, tak ptákům pomáhají v boji s patogeny. Nečekané zjištění českého vědeckého týmu uveřejnil nedávno prestižní The ISME Journal (Nature).
Ptačí peří je kožní derivát tvořený zrohovatělou pokožkou. Stejně jako kůže savců je i peří domovem řady mikroorganismů. „Doposud bylo obecným názorem, že v peří převažují mikroorganismy, které ho spíše poškozují. Nová studie to vyvrací a navíc dokládá, že mikrobiota – tedy společenství mikroorganismů – v peří ptáků je silně druhově specifická, což znamená, že každý ptačí druh si nese na povrchu těla svou vlastní komunitu bakterií,“ vysvětluje autorka studie, Veronika Gvoždíková Javůrková, která působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a na České zemědělské univerzitě v Praze. Menší, ale také významnou roli na složení bakteriálního společenství, pak podle nových poznatků hraje prostředí, ve kterém se pták pohybuje.
Převratným zjištěním publikované studie je fakt, že zhruba čtvrtina všech zjištěných druhů bakterií v ptačím peří jsou bakterie schopné produkovat bakteriociny, látky podobné antibiotikům. „Jejich podíl v peří je přitom rovněž druhově specifický,“ zdůrazňuje Veronika Gvoždíková Javůrková.
Tato antibiotika produkující bakterie se podle ní zdají být hlavními „influencery“ celkové rozmanitosti mikroorganismů v peří ptáků, mohou jim pomáhat v boji s patogeny a zajišťovat takovou mikrobiotu v peří, která udržuje ptačí opeření v optimální kondici.
Žádní černí pasažéři
Zajímavostí je rovněž zjištění, že až 92 % bakterií, o kterých se původně myslelo, že peří pouze poškozují a rozkládají ho, jsou právě antibiotika produkující bakterie. „Spíše tedy než poškozující černí pasažéři, jsou tyto bakterie důležitými symbionty, kteří plní nezastupitelnou funkci při ochraně povrchu těla svého hostitele,“ dodává vědkyně.
Tyto poznatky tak vrhají zcela nový pohled na doposud skryté, ale významné interakce mezi neviditelnými mikroorganismy a ptačím hostitelem.
Připravila: Alena Fornůsková, Ústav biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Veronika Gvoždíková Javůrková
Přečtěte si také
- Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
- Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.