Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
11. 03. 2024
Nejnovější výzkum našeho nejsložitějšího orgánu, hrozby i příležitosti umělé inteligence či hlavolamy a trénink paměti. To vše nabízí pětadvacátý ročník Týdne mozku, který dnes slavnostně zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Festival nabízí přednášky, workshopy i výstavy, více než 60 akcí nejen v Praze, ale i v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Jihlavě nebo Karviné. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je třeba se registrovat. Z programu můžete vybírat na webových stránkách festivalu.
„Říká se, že člověku do hlavy nevidíme. Ona to ale není úplně pravda, protože někteří naši kolegové třeba z Ústavu experimentální medicíny a dalších vědeckých pracovišť alespoň částečně vědí, co se v lidském mozku děje. Týden mozku, který právě začíná, jejich současné vědecké poznatky podává veřejnosti podnětnou a přístupnou formou,“ řekla při slavnostním zahájení festivalu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Je moc dobře, že je o takové aktivity zájem. Už pár dní po zveřejnění programu byly některé přednášky beznadějně obsazené.“
Týden mozku se poprvé konal v roce 1998 v návaznosti na celosvětovou kampaň Brain Awareness Week. Za posledních pětadvacet let se rozrostl z původně komornější akce na celorepublikovou úroveň. „Mám velkou radost, že se k festivalu připojuje tolik měst a institucí. Svědčí to o tom, že sémě bylo zaseto správně a akce se dále šíří a vzkvétá. Letos poprvé budeme mít i významnou zahraniční účast,“ poznamenal neurovědec Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který tradici festivalu v Česku založil. Připomněl tak, že ve středu je na programu vystoupení americké neurovědkyně Anne M. Andrews z Kalifornské univerzity v USA.
„Letošní ročník je jeden z prvních, kde se výrazněji objevuje téma umělé inteligence, která začíná vstupovat do našich životů. Podílí se na zpracování dat velkých souborů, a pomáhá nám tím pochopit některé složité procesy, ale současně může být i hrozbou,“ řekl další mluvčí slavnostního zahájení Týdne mozku Jiří Paleček z České společnosti pro neurovědy při České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Tématu se věnuje mimo jiné přednáška Možnosti umělé inteligence v analýze CT u pacientů s podezřením na cévní mozkovou příhodu, kterou hostí Lékařská fakulta Ostravské univerzity, nebo Může umělá inteligence přemýšlet a samostatně se vyvíjet?, jež se koná v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě v Praze.
Tipy na další zajímavé přednášky a aktivity naleznete také v článku Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku na našem webu.
Všechny potřebné informace najdete na webu http://www.tydenmozku.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Rezervace velkých kopytníků v Milovicích získala ekologického Oscara
- Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
- A / Magazín o retru a době nedávno minulé, kvantových počítačích i parazitech
- Skončil Veletrh vědy 2024. Letošní ročník přilákal rekordní počet návštěvníků
- Setkání s vědci, besedy, science shows. V Letňanech se koná Veletrh vědy
- A / Easy: O magii, kouzlech, olympiádě a vztahu punkrocku a chemie
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.