Laserový paprsek nad Akademií věd připomene Mezinárodní den světla
14. 05. 2021
Víkendové noci 15. a 16. května rozzáří v srdci Prahy světelný paprsek. Laserové centrum ELI Beamlines a Akademie věd ČR tak oslaví Mezinárodní den světla. Ve spolupráci se Signal Festivalem chtějí připomenout nedocenitelný význam světla pro společnost a podtrhnout důležitost laseru a jedinečnost této úžasné technologie. Laserový paprsek protne město pohledem z Petřína na sídlo Akademie věd ČR na Národní.
Dne 16. května 1960 uplyne právě 61 let od doby, kdy americký fyzik a inženýr Theodore Maiman úspěšně spustil vůbec první laser na světě. Především díky tomuto vynálezu se posouvá stále dopředu nejen medicína, ale i biologie, komunikace anebo třeba termojaderná fúze. Organizace UNESCO v roce 2017 ustanovila 16. květen jako Mezinárodní den světla. Od roku 2018 se tato událost slaví napříč kontinenty.
ELI Beamlines – součást Fyzikálního ústavu AV ČR – a Signal Festival chtějí světelným paprskem symbolicky upozornit na zásadní význam vědy pro společnost, aktuálně například v souvislosti s celosvětovým úsilím vědců překonat světovou pandemii způsobenou nemocí covid-19.
„Laser je nepochybně jedním z nejvíce fascinujících a zároveň jedním z nejužitečnějších vynálezů
20. století,“ říká Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR. „Lasery již nyní zásadně ovlivňují naše životy, ale stále ještě ani zdaleka nevíme o laserech vše a jsem přesvědčen o tom, že další skvělá využití laserů brzy odhalíme – i proto vznikla při Fyzikálním ústavu AV ČR laserová centra ELI Beamlines nebo HiLASE.“
Symbolickou monumentální instalaci v samotném centru Prahy tvoří laserový paprsek, který bude svítit z Petřína na sídlo Akademie věd ČR v ulici Národní ve dnech 15. a 16. května vždy od 20.00 do 24.00 hodin.
Propojené nádoby
„Věda a umění jsou od nepaměti propojenou nádobou. Proto jsem rád, že si tímto symbolickým paprskem můžeme připomenout nejenom výstřel prvního laseru před 61 lety, ale také oslavíme kulaté narozeniny laserového centra ELI Beamlines, kterému je letos právě 10 let,“ zdůrazňuje Roman Hvězda, vedoucí ELI Beamlines.
Pro Signal Festival jsou věda a technologie pilíři jeho filozofie.
„Festival už léta spolupracuje s celou řadou technologických dodavatelů a každoročně prezentuje umělecká díla, která pracují s nejnovějšími technologiemi. Vedle naší vášně pro to, co dokážou věda a technologie způsobit v umění, samozřejmě obdivujeme její celkový přínos. Věda nás doprovází každou vteřinou našich životů. Proto nyní chceme připomenout přínos vědy pro společnost vyjadřovacími prostředky, které jsou nám vlastní – uměním ve veřejném prostoru,“ popisuje ředitel Signal Festivalu Martin Pošta.
ELI Beamlines je evropské výzkumné centrum, v němž mezinárodní tým vědců nainstaloval nejintenzivnější laserový systém na světě. Díky unikátnímu výzkumnému zázemí umožňuje vědeckým týmům z celého světa uskutečnit přelomové objevy. Je možné tak studovat základní strukturu hmoty, vývoj planet a hvězd, zobrazovat drobné struktury organismů proteinů, virů a bakterií, vyvíjet nové léky, záření odolné materiály pro kosmické stanice atd.
Laserové centrum v Dolních Břežanech se uživatelským experimentům zpřístupnilo v roce 2018. Provozovatelem centra je Fyzikální ústav Akademie věd ČR.
Více informací o zapojení ELI Beamlines do Mezinárodního dne světla zde.
Fotografie ze zkušebního večera zde (FOTO: ELI Beamlines).
Bližší informace:
Michael Vích
ELI Beamlines – Fyzikální ústav AV ČR
+420 724 600 770
TZ ke stažení zde
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.