Čeští vědci budou s misí ARIEL pátrat po předpokladech života na exoplanetách

Čeští vědci budou pod vedením Martina Feruse a Svatopluka Civiše z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR součástí mise ARIEL. Dalekohled satelitu ARIEL prozkoumá prostředí a klima vzdálených světů. Odhalí detaily o fyzikálních podmínkách a chemickém složení jejich atmosféry, povrchu a přinese detailní informace o formování vzorku několika stovek exoplanet.

Mise ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey), která je součástí programu Evropské kosmické agentury ESA, má být vypuštěna v roce 2028. V tomto roce umístí raketa Ariane 6-2 satelit do libračního centra L2, odkud bude provádět svá pozorování až do roku 2032.

Vývoj hlavních optických komponent

Vědci Heyrovského ústavu budou zodpovídat za vývoj, testování a výrobu hlavních optických komponent satelitu ARIEL – systému zrcadel vyvazujících svazek světla z eliptického primárního zrcadla do spektrálního optického systému. Česká strana rovněž zajistí konstrukci optické montáže a kryogenní testy. České komponenty dodá výzkumné centrum TOPTEC, které spadá pod Ústav fyziky plazmatu AV ČR.

„Mise Ariel snad odpoví na celou řadu základních otázek týkajících se astrochemie a fyziky exoplanet,“ vysvětluje Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Mezi hlavními tématy bude ověření, zda mladé planety mají atmosféru bohatou na vodík, zda platí chemické složení planet na základě klasifikace podle jejich hmotnosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy, jaké je klima na exoplanetách a jaké je chemické složení jejich oblačnosti… Vědce bude dále zajímat i to, jaké mají atmosféry teplotní a chemické profily nebo jaká je jejich dynamika a proměnlivost v prostoru a čase.

Srovnání Arielu s dalšími slavnými přístroji včetně Hubbleova. Ariel má pouhý jeden metr

Zkoumat exoplanety

Cílem metrového dalekohledu, který je vybavený pokročilým spektrometrem, bude  zaznamenat více než 1000 známých exoplanet od velkosti Jupitera a Neptuna po super-země. „Satelit tak bude zkoumat jejich atmosféry, prvkové a molekulové složení a spektrální analýza se zaměří na hledání zajímavých molekul a kondenzátů,“ dodává Ferus. 

Přístup k exkluzivním datům

Český tým se tak stane součástí vědeckého konsorcia mise. Bude moci ovlivňovat směřování příprav a následně získá i exkluzivní přístup k získaným datům. Čeští vědci se rovněž zapojí do vedení pracovních skupin k přípravě spektrálních databází pro misi Ariel a základnímu výzkumu chemické evoluce planet, zejména pak na možné procesy takzvané prebiotické chemie, tedy pochodů vedoucích ke vzniku života. 

Českou účast na misi ARIEL podpoří ve výši 1,85 milionu eur Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu ESA Prodex. Náklady na misi ARIEL, které nezahrnují přístrojové vybavení a jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 470 milionu eur. Související výzkumné aktivity podporuje také Grantová agentura ČR.

Připravil: Daniel Jakeš, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského

Přečtěte si také

• Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
• Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
• Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
• Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
• Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
• Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
• Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
• Obstála ve světě oceli, navíc v Japonsku. Vědkyně rozvíjí unikátní mikroskopii
• Bez jaderných elektráren se v Česku neobejdeme, říká předseda Komise pro energetiku
• Nový mikroskop zobrazuje pohyb molekuly velké jako tisícina vlasu, a to ve 3D