
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
23. 11. 2023
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019“ srovnává návrh státního rozpočtu pro rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. O kolik vzrostou výdaje státního rozpočtu a jaký bude jejich reálný nárůst s přihlédnutím ke zvýšení cenové hladiny?
Nárůst výdajů státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 odhaduje Ministerstvo financí na 43 %, což výrazně převyšuje nárůst příjmů státního rozpočtu o 28,9 % i nárůst nominálního HDP, který je 33,9 %. Na druhou stranu, při srovnání se zvýšením cenové hladiny o 40,6 % zůstává reálná hodnota výdajů státního rozpočtu v roce 2024 blízko úrovně roku 2019.
Studie poměřuje procentní nárůsty klíčových výdajů státního rozpočtu s nárůstem cenové hladiny a nominálního hrubého domácího produktu (HDP) za stejné období 2019–2024.
„Mezidobí let 2019 a 2024 zahrnuje dvě zásadní události – koronavirus a válku na Ukrajině – s řadou významných ekonomických dopadů. Srovnání s inflací je proto určující pro změnu reálné hodnoty výdajů státního rozpočtu, zatímco srovnání s nárůstem HDP ukazuje změnu podílu výdajů na HDP,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Kolář.
Celkový nárůst výdajů státního rozpočtu (43,0 %) je tvořen velmi rozdílným vývojem jednotlivých výdajových položek. Analýza ukazuje, že výdaje na regionální školství a sociální dávky včetně rodičovské či nemocenské narostou podobně jako hladina spotřebitelských cen. To v důsledku znamená, že reálná hodnota výdajů bude v roce 2024 podobná té v roce 2019.
Nominálně (tj. i bez zohlednění inflace) klesnou investice ve školství, zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj, nebo také dotace některých kulturních aktivit – po zohlednění inflace je pokles jejich reálné hodnoty ještě výraznější.
Pouze u čtyř výdajových položek se výrazněji zvýší jejich reálná hodnota. Jedná se o výdaje na důchody, obranu, státní pojištěnce a splátky státního dluhu. Tyto položky nejenže vzrostou více než HDP, ale i více než cenová hladina.
Zvýšení plánovaných výdajů státního rozpočtu pro rok 2024 oproti skutečnosti státního rozpočtu roku 2019 lze vysvětlit pouze sedmi rozpočtovými výdaji. Nárůst těchto sedmi vybraných skupin výdajů představuje 589 mld. Kč, tedy téměř 90 % celkového nárůstu výdajů státního rozpočtu, viz níže.
- Důchody (+50 %; +234 mld. Kč)
- Výdaje ministerstva obrany (+121 %; +83 mld. Kč)
- Odvody za státní pojištěnce (+110 %; +79 mld. Kč)
- Výdaje na regionální školství, zejména na platy učitelů (+41 %; +59 mld. Kč)
- Sociální dávky včetně mateřské či nemocenské (+43 %; +56 mld. Kč)
- Obsluha státního dluhu (+138 %; +55 mld. Kč)
- Transfery ministerstva dopravy Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+39%; +23 mld. Kč)
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Petr Janský, petr.jansky@fsv.cuni.cz
Daniel Kolář, daniel.kolar@fsv.cuni.cz
Přečtěte si také
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.