
Akademie věd ČR uspěla v prestižní soutěži komunikačních projektů Zlatý středník
08. 09. 2023
První místo v jedné z kategorií pro youtubový kanál Zvěd, ocenění Top rated pro podcast Věda na dosah a časopis AΩ / Věda pro každého a finálová nominace pro Vědu fotogenickou. Popularizační projekty Akademie věd ČR bodovaly v 21. ročníku prestižní oborové soutěže Zlatý středník, kterou pořádá PR klub. Ceny se předávaly na ceremoniálu ve čtvrtek 7. září 2023 v pražském klubu SaSaZu.
Nejúspěšnějším z přihlášených komunikačních projektů Akademie věd ČR letos porota vyhlásila youtubový kanál Zvěd, jehož hlavní tváří je Vojtěch Klinger. Porota ocenila zejména originalitu zpracování složitých vědeckých témat srozumitelnou a zábavnou formou. Zvěd získal první místo v kategorii Veřejný sektor a politická komunikace.
Podcast Akademie věd
V kategorii Podcast uspěla s oceněním poroty Top rated Věda na dosah, kterou od letošního jara vytváříme pod novým názvem A / Podcast Akademie věd. Od loňského roku pořad založený zejména na rozhovorech s vědci a vědkyněmi připravuje Jitka Kostelníková.
Časopis Akademie věd
V kategorii Tištěný externí časopis a noviny opět s oceněním Top rated bodoval časopis AΩ / Věda pro každého, který od letoška vydáváme pod novým názvem A / Easy. Redakci tvoří tým vedený Viktorem Černochem, sestávající z redaktorek Leony Matuškové Heczkové, Markéty Wernerové a Radky Římanové. Grafickou podobu časopisu dávají Pavlína Jáchimová a Josef Landergott. Redakční fotografkou je Jana Plavec.
Do finálového výběru v kategorii Interní komunikace a employee engagement se dostal projekt Věda fotogenická. Všechny přihlášené úspěšné komunikační projekty Akademie věd ČR vznikají v Divizi vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR.
Odborné poroty soutěže Zlatý středník složené z odborníků na komunikaci i novinářů udělily ocenění celkem ve 33 kategoriích. Vybírali celkem z 659 přihlášek z Česka i Slovenska.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Zlatý středník a Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.