
V Praze vzniká česko-německá platforma pro výzkum dějin a kultury
11. 12. 2019
Archeologie, historie, dějiny umění, literatura či vývoj práva ve střední a východní Evropě. Široké spektrum témat bude spadat pod novou česko-německou platformu v centru Prahy. Vznikne v lednu příštího roku a bude ji koordinovat Centrum medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a Karlově univerzitě.
Dohodu o tom ve středu 11. prosince podepsali v Praze ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke a ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček.
Podpora nejmladší generaci
„Přínosem této platformy budou společné vědecké výstupy, databáze, konference i workshopy. Zvláště bychom chtěli podpořit nejmladší generaci při zahraničních výměnách,“ uvádí ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček. Na těchto aktivitách se však bude podílet řada jiných ústavů Akademie věd, mimo jiné Slovanský ústav, Archeologický ústav, Etnologický ústav, Historický ústav, Ústav pro soudobé dějiny či Ústav pro českou literaturu. Celkem jde o čtrnáct akademických pracovišť.
„Těším se, že naše spolupráce obohatí výzkum v tomto regionu a povede k řadě vynikajících výsledků,“ říká ředitel Leibnizova ústavu Christian Lübke. „Půjde o jakýsi spojovací element, který propojí výzkumné aktivity akademických pracovišť směrem do německého prostoru,“ dodává Václav Čermák, ředitel Slovanského ústavu. Právě v jeho prostorách ve Valentiské ulici na Starém Městě bude nové sídlo platformy, v sousedství již fungujících poboček německých výzkumných institucí mnichovské Collegia Carolina a varšavského Německého historického ústavu.
Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft) je jednou z největších vědeckých institucí v Německu, její ústavy zaměstnávají přes 19 tisíc spolupracovníků a hospodaří s rozpočtem téměř dvou miliard eur. Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy sídlí v Lipsku a zaměřuje se na výzkum historie a kultury středoevropského regionu od pozdní antiky až po současnost. Společná česko-německá platforma vznikne na základě nově vznikající pobočky tohoto ústavu v Praze.
Na titulní fotografii (zleva) ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček a ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.