
Rodiny přeživších Romů a Sintů budou debatovat o výzkumu genocidy
08. 09. 2025
Potomci přeživších obětí holokaustu Romů a Sintů, historici, badatelé, aktivisté a zástupci veřejných institucí budou společně diskutovat o současných podobách připomínání tragédie, o politice paměti, mezigeneračním přenosu traumatu a etických výzvách spojených s výzkumem genocidy Romů a Sintů. Setkají se v Praze a Letech u Písku na třídenní česko-německé konferenci věnované památce obětí holokaustu Romů a Sintů 11.–13. září 2025.
Během druhé světové války se vedle Židů stali oběťmi rasového pronásledování a vraždění i Romové. Podle hrubých odhadů zahynulo během války 250 000–500 000 evropských Romů a Sintů. Z původních českých Romů a Sintů se z koncentračních a vyhlazovacích táborů vrátilo jen přibližně 600 osob.
Česko-německá konference „Dědictví přeživších Romů a Sintů napříč generacemi“ se koná při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války jako připomínka těchto obětí a současně jako prostor pro diskusi o výzvách, kterým čelí dnešní potomci přeživších.
„Nejvíc mě těší, že naše pozvání přijalo tolik potomků přeživších z Česka i Německa a že část z nich se přímo podílí na organizaci konference, nebo vystoupí s vlastními příspěvky. Díky této účasti půjde o skutečně výjimečnou událost, u které mohou zástupci všech generací přeživších otvírat pro ně důležitá témata,“ uvedla Renata Berkyová, jedna z organizátorek konference z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Součástí vyrovnání se s holokaustem Romů a Sintů se stalo také poválečné úsilí o uznání genocidy jako nedílné složky historické paměti spojené s důstojným připomínáním obětí i odškodněním. I přes postupně rostoucí zájem veřejnosti a historiků potomci přeživších nadále usilují o spravedlivé uznání.
Dokumentární filmy, tematické panely a pietní akt
Třídenní program konference začne 11. září 2025 v pražském kině Ponrepo premiérou dvou dokumentárních filmů o druhé generaci přeživších – německého Leaving Auschwitz a českého Když se bolest dědí. Po projekcích následuje moderovaná diskuse s autory a protagonisty.
V pátek 12. září se ve Strakově akademii v Praze uskuteční mezinárodní odborná konference se třemi tematickými panely. Diskuse se zaměří na mezigenerační přenos traumatu, pohled třetí generace přeživších na kulturu vzpomínání a na srovnání perspektivy pachatelů a hlasů obětí i jejich potomků.
Pro registrované zájemce bude možnost sledovat konferenci online. Registrace zde.
Závěrečný den, 13. září, bude věnován pietnímu aktu v Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Součástí bude komentovaná prohlídka areálu a slavnostní položení květin.
Akci pořádá Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu. Partnersky se zapojila Romistika (obor studovaný na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy), Výbor pro odškodnění romského holokaustu a Menda Yek (Amcha Foundation, Německo). Záštitu převzali vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková a nově zvolený spolkový zmocněnec pro otázky anticikanismu a pro život Sintů a Romů v Německu Michael Brand.
Kontakt:
Renata Berkyová
Ústav pro soudobě dějiny AV ČR
berkyova@usd.cas.cz
Přečtěte si také
- Radioaktivně značené peptidy z ÚOCHB AV ČR jsou žádané i ve světě
- Velké ryby nabízí i Lipno, ukazuje výzkum
- Pět medailí AV ČR si odnesou vědci z Akademie i Univerzity Karlovy
- Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub
- Videomapping i pestrý podzimní program v Průhonickém parku
- Nový mikroskopický postup otevírá cestu k šetrnějším hnojivům i biomateriálům
- Na severním Plzeňsku Keltové leccos poztráceli, ukazuje výstava
- Český systém finanční podpory vysokoškoláků: slabý, děravý, zastaralý
- Do Festivalu vědy & techniky se zapojí také 13 pracovišť Akademie věd ČR
- Zoo Praha a Akademie věd ČR spojují síly k záchraně ohrožených savců
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.