
Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub
04. 09. 2025
Díky spolupráci odborných a amatérských mykologů se podařilo potvrdit výskyt 39 druhů lošákovitých hub v Česku, včetně několika nově popsaných nebo vědě dosud neznámých druhů. První komplexní genetický seznam těchto nápadných a často ohrožených hub, který nemá ve světě obdoby, přináší vědecký článek v časopise Czech Mycology.
Lošákovité houby nelze přehlédnout – mají velké plodnice a zespodu ostny místo obvyklých lupenů či rourek. Na místě vydrží týdny a jsou citlivé na znečištění prostředí.
„Jsou tzv. ‚deštníkovými druhy‘ – ukazují přírodně cenná stanoviště a jejich výskyt je důležitým signálem pro ochranu přírody. Některé jsou sbírány jako jedlé, ale mnohé druhy jsou zařazeny na červený seznam ohrožených druhů,“ říká Jan Borovička, mykolog z Geologického ústavu AV ČR.
Když se vědci spojí s nadšenci
Článek vznikl díky programu Strategie AV21 Mycolife – svět hub, který umožňuje amatérským mykologům i vědcům bez přístupu k molekulárním laboratořím studovat houby pomocí analýz DNA. Právě zahrnutí finančně náročných genetických metod zásadně zvyšuje vědeckou hodnotu výsledků.
„Studium lošáků propojuje občanskou vědu a školství s profesionálním výzkumem s konečným cílem zvýšit kvalitu a mezinárodní dopad české mykologie. V projektu Strategie AV21 ročně sekvenujeme stovky položek dodaných mykology z celé republiky,“ říká Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), který byl zodpovědný za molekulárněgenetickou část studie.
Na seznamu lošákovitých hub z Česka spolupracovali také „nevědci“. Tým autorů zahrnuje amatérského mykologa Jiřího Součka (první autor práce) a středoškolského studenta Pavla Formana. Ten na projektu pracoval ve své Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v MBÚ AV ČR. S prací „Rozšíření a příbuznost českých lošákovitých hub“ vyhrál v roce 2024 zlatou medaili na prestižní mezinárodní soutěži projektů středoškolských studentů International Conference of Young Scientists v Turecku.
Výsledkem spolupráce vědců a nadšenců je aktualizovaný seznam druhů rodů hrbolatka – Boletopsis, lošákovec – Hydnellum, bělozub a lošáček – Phellodon a lošák – Sarcodon, které se vyskytují na území České republiky. Studie zároveň zveřejňuje nové poznatky o ekologii těchto druhů, jejich rozšíření a ohrožení.
Studium lošákovitých hub ukazuje, jak může spolupráce mezi vědci, amatérskými mykology a studenty přinést světově unikátní výsledky. Díky projektu Strategie AV21 se daří nejen chránit vzácné druhy, ale také rozvíjet českou mykologii na mezinárodní úrovni.
Kontakt:
doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D., mkolarik@biomed.cas.cz, MBÚ AV ČR
RNDr. Jan Borovička, Ph.D., borovicka@gli.cas.cz, Geologický ústav AV ČR
RNDr. Jan Holec, P.D., jan.holec@nm.cz, Národní muzeum
Jiří Souček, NO-X@seznam.cz
Mgr. Petr Hrouda, Ph.D., 2736@muni.cz, Masarykova univerzita
Publikace:
Souček J., Holec J., Borovička J., Dvořák D., Forman P., Hrouda P., Kolařík M. (2025) A DNA-based checklist of the stipitate hydnoids (Bankeraceae s.l.) of Czechia. Czech Mycology, 77(1): 37–88.
Přečtěte si také
- Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily
- Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
- Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
- Postoje Čechů k robotům souvisejí s tím, jak důvěřují druhým
- Expertka vystoupí v Praze u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě
- Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
- Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
- „Bílý“ buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy
- Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace
- Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

