Zahlavi

Vědci odhalili molekulární přepínač, který řídí výrobu ribozomů v buňkách

10. 11. 2026

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili dosud neznámý mechanismus, kterým buňky řídí výrobu ribozomů – drobných molekulárních strojů nezbytných pro tvorbu bílkovin. Zjistili, že za jeho správné fungování odpovídá souhra dvou enzymů, které působí jako molekulární přepínač. Narušení tohoto mechanismu navíc zvyšuje citlivost buněk na některé protinádorové látky, což otevírá nové otázky pro výzkum rakoviny. Studie vznikla pod vedením Libora Macůrka a jeho výzkumného týmu z Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Univerzity Karlovy. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nucleic Acids Research.

Každá buňka našeho těla potřebuje bílkoviny, které zajišťují téměř všechny její životní funkce. Jejich výrobu mají na starosti ribozomy, drobné molekulární stroje, které vznikají v oblasti buněčného jádra zvané jadérko.

Jadérko je pozoruhodné tím, že nemá vlastní membránu, která by ho oddělovala od okolí. Jeho součásti drží pohromadě díky procesu zvanému kondenzace, podobně jako se ve vodě vytvářejí drobné kapičky oleje. Jadérko se tak může průběžně přetvářet a přizpůsobovat potřebám buňky.

Důležitou roli v jeho organizaci hraje bílkovina TCOF1. Její význam dokládá i skutečnost, že vrozené mutace genu pro tuto bílkovinu způsobují vzácné genetické onemocnění zvané Treacher-Collinsův syndrom, které narušuje vývoj obličeje. Jak přesně je však činnost TCOF1 řízena, nebylo dosud zcela jasné.

Dva enzymy jako molekulární přepínač

Výzkumný tým vedený Liborem Macůrkem nyní zjistil, že činnost bílkoviny TCOF1 regulují dva enzymy s opačnými funkcemi. Jejich spolupráce připomíná mechanismus, který zajišťuje plynulý chod výrobní linky.

První enzym, CK2, připojuje k TCOF1 drobné chemické značky, takzvané fosfátové skupiny. Díky nim se bílkoviny mohou správně uspořádat a TCOF1 může navázat RNA polymerázu I – enzym, který přepisuje genetickou informaci do ribozomální RNA, jedné ze základních součástí ribozomů.

Aby mohl tento proces pokračovat, musí se RNA polymeráza I zase uvolnit a připravit na další cyklus. Právě zde vstupuje do hry druhý enzym, PPM1D, který fosfátové značky odstraňuje a pravděpodobně tím usnadňuje další kolo přepisu. Oba enzymy tak fungují jako molekulární přepínač, který umožňuje opakované zapojování a uvolňování molekul potřebných pro výrobu ribozomální RNA.

Když tento mechanismus nefunguje, dochází k narušení vnitřní organizace jadérka. V buňkách postrádajících PPM1D vědci pomocí elektronové mikroskopie pozorovali výrazně zvětšená jadérka s narušenou strukturou a současně zjistili sníženou produkci ribozomální RNA.

Výzkum přinesl také zajímavou evoluční souvislost. Schopnost enzymu PPM1D vstupovat do jadérka se objevuje u čtyřnožců, přibližně ve stejné evoluční etapě, kdy jadérko získalo složitější vnitřní uspořádání. Podobně jako při modernizaci továrny se tak mohlo současně zdokonalovat její vybavení i systém řízení. „To ukazuje, že buněčná struktura a její regulátor se během evoluce vyvinuly společně,“ říká Libor Macůrek, vedoucí výzkumné skupiny Biologie nádorové buňky na Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Co objev znamená pro výzkum rakoviny?

Nádorové buňky potřebují pro svůj rychlý růst velké množství bílkovin, a jsou proto silně závislé na tvorbě ribozomů. V klinických studiích se již zkoumají látky, které tento proces narušují tím, že blokují činnost RNA polymerázy I.

Vědci analyzovali údaje o stovkách nádorových buněčných linií dostupných ve veřejných databázích a odhalili zajímavou souvislost: buňky závislé na enzymu PPM1D bývají zároveň citlivé na látky blokující RNA polymerázu I.

V následných laboratorních experimentech zjistili, že potlačení aktivity PPM1D zvyšuje citlivost buněk na dvě takové látky, CX-5461 a aktinomycin D. Tento účinek se projevil také v buňkách s nefunkčním proteinem p53, který za normálních okolností pomáhá chránit organismus před vznikem nádorů.

„Zatím byly experimenty provedeny na lidských buňkách v experimentálních podmínkách a bude zapotřebí dalšího výzkumu, aby se potvrdilo, že kombinace inhibitorů PPM1D a polymerázy I může pomoci pacientům s nádorovým onemocněním,“ doplňuje Libor Macůrek.

TZ včetně obrázků k přečtení na webu ÚMG AV ČR.


Publikace

Natalie Palkova, Matous Palek, Marketa Brodinova, Zuzana Chalupova, Radka Storchova, Jana Jasprova, Pavel Talacko, Dusan Cmarko, Libor Macurek: Dynamic phosphorylation of TCOF1 controlled by CK2 and PPM1D regulates nucleolar condensation and RNA polymerase I activity. Nucleic Acids Res 2026. [doi]

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce