PODCAST: O Mozartových pražských pobytech a nepřesnostech v americkém velkofilmu
30. 11. 2021
Muzikoložka Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR u příležitosti 230 let od úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta přibližuje některé méně známé kapitoly z návštěv geniálního rakouského skladatele v Praze. Vysvětluje, co je pravdy na údajném Mozartově výroku „mí Pražané mi rozumějí“, proč u nás nakonec nezůstal anebo proč nemají někteří hudební vědci v láce oskarový film Amadeus. Podcast jsme natáčeli přímo na Bertramce, v místech, kde Mozart pobýval.
Tuto i další epizody podcastu Věda na dosah naleznete v rubrice Podcasty. A samozřejmě na všech hlavních podcastových platformách. Jsme také na česképodcasty.cz. Pokud se vám naše podcasty líbí, můžete tam pro ně hlasovat.
Při svých návštěvách Prahy pobýval Mozart ve vile Bertramka. Právě v ní jsme natáčeli tento podcast.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
- PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
- PODCAST SPECIÁL: Fertilita i velikost Velké noci. Vylaďte se na iracionální vlny
- PODCAST SPECIÁL: Slavíme 100. epizodu s fyzikálním chemikem Martinem Ferusem
- PODCAST: Se Zuzanou Harmáčkovou o cestách k udržitelné budoucnosti
- PODCAST: S Pavlem Rössnerem o reakcích lidských buněk na toxické ovzduší
- PODCAST: S Adélou Gjuričovou o vášni pro město i obsesi parlamentními dějinami
- AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého
- PODCAST: S Kristýnou Károvou o možnostech obnovy míchy pomocí genové terapie
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.