Ondřejovská chlouba aneb modernizovaný obr české astronomie
03. 07. 2020
Největší dalekohled v Česku pojmenovaný po tuzemské astronomické legendě Luboši Perkovi pomáhá našim vědcům v průzkumu vesmíru už více než padesát let. Nyní se přístroj na observatoři Astronomického ústavu AV ČR ve středočeském Ondřejově dočkal velké modernizace. Nejen tamní chloubu si v rámci turné po pracovištích AV ČR v pátek 26. června 2020 prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Přečtěte si také
- Stožár vysoký 250 metrů je dominantou krajiny mezi Křešínem a Košeticemi
- Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly
- Festival Týden Akademie věd přinesl zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu
- Vágní terén a vnitřní periferie: procházka po ošemetných místech české metropole
- Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu
- Akademie věd se vrátila k tradici slavnostních novoročních představení
- Laboratoř plazmových technologií: nástřiky plazmatem a slinování prášků
- Staré tisky ukryté v Jenštejně: Digitalizační centrum a depozitáře Knihovny AV ČR
- Svítání na Milešovce. V místech, kde se už bezmála 120 let měří a zkoumá počasí
- Do lavic tentokrát usedli pedagogové, učili se o českém jazyce a literatuře
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.