Nový zákon o vědě umožní rozvinout potenciál AV ČR, zaznělo dnes na sněmu
18. 04. 2023
Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nastaví strategický směr české vědy a výzkumu na dlouhá desetiletí. Vytvoří dosud chybějící legislativní podmínky pro transfer znalostí a technologií a umožní tak rozvinout potenciál Akademie věd a dalších výzkumných organizací. Nezbytná bude i veřejná diskuse o nových Národních prioritách orientovaného výzkumu. Na úvod Akademického sněmu to dnes zdůraznila Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR.
Novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon č. 130/2002 Sb.) přichází po dvaceti letech. Podle programového prohlášení vlády ČR má přinést mimo jiné vytvoření legislativního rámce pro transfer znalostí a technologií, přípravu nových Národních priorit orientovaného výzkumu, větší provázanost výsledků hodnocení s financováním, podporu excelence nebo snížení administrativní zátěže.
„Velmi oceňuji, že problematika transferu byla zařazena do nového zákona. Přenos získaných poznatků do aplikační sféry je i jednou z dlouhodobých priorit Akademie věd,“ zdůraznila Eva Zažímalová s tím, že Akademie věd vloni ve spolupráci s partnery z průmyslu připravila vlastní strategii, která by měla celý proces transferu znalostí a technologií významně urychlit.
„Vytvoření legislativních podmínek pro podporu transferu umožní dále rozvinout potenciál Akademie věd a samozřejmě dalších výzkumných organizací v této oblasti. To přispěje k rozvoji spolupráce s podnikatelskou sférou a k vyšší prosperitě naší země,“ uvedla předsedkyně AV ČR. Připomněla, že k tématu strategického směřování českého výzkumného a inovačního prostředí by se měla zahájit veřejná diskuse.
Zpráva o hospodaření i činnost Akademické rady
Hosty v pořadí 61. zasedání Akademického sněmu, nejvyššího orgánu Akademie věd ČR, jsou dnes ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, místopředsedové Sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a Jan Skopeček a další.
Na programu jednání Akademického sněmu je mimo jiné Zpráva o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2022 a její závěrečný účet, Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR anebo prezentace významných vědeckých výsledků. Akademický sněm se schází dvakrát do roka, tvoří jej zhruba 270 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu.
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.