Zahlavi

A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy

14. 03. 2024

Od první ucelené práce Charlese Darwina, v níž představil koncept evoluce, letos uplyne 165 let. Co o vzniku a vývoji živočišných druhů víme dnes? K čemu vědcům slouží hybridní zóny, ve kterých dochází k setkávání různých druhů nebo poddruhů? A čím je unikátní příroda v Etiopii? Přečtěte si hlavní téma aktuálního čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.

hroh s rameckem
1/2024 (verze k listování)
1/2024 (verze ke stažení)

Na evoluci je možné pohlížet z mnoha různých úhlů. V širší perspektivě lze diskutovat o historii a jejím vývoji, nebo se dokonce dotknout vášnivé (zejména americké) debaty mezi evolucionisty, kteří zastávají vědecký postoj, a kreacionisty, prosazujícími doslovný výklad Bible.

Anebo můžeme zůstat více nohama na zemi a zaměřit se na konkrétní vědecké projekty, jež dále posouvají naše znalosti o vzniku a vývoji živočišných druhů. V našem článku jsme zvolili posledně jmenovanou cestu a věnujeme pozornost výzkumům vědců a vědkyň z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Hlavní text Evoluce stále živá si můžete přečíst na str. 18–31.

Výběr další článků:

Jak opravit míchu (str. 32–37) – Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Přečtěte si článek o výzkumu Kristýny Kárové z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Veronika Brychová: Pořád v letu (str.38–45) – Doktorka přes mastné nádobí. Tak mladou vědkyni z legrace titulují příbuzní. Ze střípků prastaré keramiky je totiž díky usazeným tukům schopná zjistit, kdy a co v ní naši předkové vařili. Večer pak vymění urychlovač částic za lego a pohádky. Anebo rozezní varhany v kostele. Více v rozhovoru s vědkyní z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Střížovická jablíčka (str. 46–51) – Fotostory z jabloňového sadu Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám při Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Frustrované molekuly (str. 52–57) – Objev, který neunikl pozornosti nobelisty, postdoktorandský pobyt na Stanfordu, zavedení dvou nových fyzikálních veličin, ambiciózní vize a nově i Akademická prémie. Jak Martin Srnec z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR využije mimořádnou podporu v dalším výzkumu?

Země nikoho (str. 58–63) – V lesích, polích i opuštěných budovách živořily mezi březnem 1938 a zářím 1939 v hraničních prostorách střední Evropy desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Nedobrovolně obývaly „země nikoho“, které jsou málo známou kapitolou dějin holokaustu. Více v textu o výzkumu historika Michala Frankla z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce