
10. června nastane částečné zatmění Slunce
03. 06. 2021
Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování tohoto úkazu.
Zatmění Slunce vzniká v okamžiku, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění Slunce a při jeho pozorování jsme svědky bez nadsázky dech beroucího představení. Je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dál od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak pozorujeme rovněž nezvyklé, tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.
Tento případ nastane právě letos 10. června. Pás prstencového zatmění se potáhne od Kanady přes Grónsko (zde bude zatmění nejdelší - přesně 3 minuty a 52 sekundy) až do Ruska (části severovýchodní Sibiře). Bude vidět také přímo na severním pólu. Jako částečné je toto zatmění dále pozorovatelné v Severní Americe, z velké části Evropy, severní poloviny Asie a ze severozápadní části Atlantiku.
U nás bude zatmění viditelné jako částečné s maximální fází přibližně 0,17. Slunce v době zatmění bude vysoko nad jihovýchodem a jihem. Vzhledem k tomu, že se jedná o první zatmění po dlouhých 6 letech, nenechte si ho ujít.
Předchozí částečné zatmění Slunce na našem území jsme pozorovali 20. března 2015. Další bude pozorovatelné v říjnu 2022 a pak až v březnu 2025. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné u nás proběhne 7. října 2135, kdy by mělo být vidět, pokud bude dobré počasí, např. v Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Olomouci nebo v Ostravě. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné přímo v Evropě nastane 12. srpna 2026 a bude možné ho pozorovat ve Španělsku nebo na nejzápadnějších výběžcích Islandu.
Zatmění je možné pozorovat individuálně nebo navštívit některou z hvězdáren, pokud na základě vládního rozvolňování bude umožněno jejich otevření. Veřejnost zve např. ondřejovská hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR, kde bude pozorování s výkladem a zdarma probíhat v její historické části od 11:30 do 13:45, samozřejmě za jasného počasí. Zájemce uvítá rovněž Hvězdárna a planetárium Brno (informace na www.hvezdarna.cz). Pozorování zatmění pro veřejnost bude pořádat i řada dalších hvězdáren. Na hvězdárnách se můžete těšit nejen na bezpečné pozorování zatmění přes velké hvězdářské dalekohledy, ale rovněž na nejrůznější optické pokusy, přednášky či projekce. Podrobné informace o programu jednotlivých hvězdáren budou zveřejněny na astro.cz.
Pokud se rozhodnete pro individuální pozorování, je třeba dbát především na bezpečnost. Nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku! Doporučujeme proto použít speciální brýle pro pozorování zatmění (obyčejné sluneční brýle nestačí), folii Baader AstroSolar, případně svářečský filtr stupně 13 a vyššího. Můžete pozorovat i malým dalekohledem, ale pak je nutné použít před objektiv náležitý filtr, nikdy se nedívejte na Slunce do dalekohledu přímo.
RNDr. Eva Marková, CSc.
Sluneční sekce České astronomické společnosti
eva.radec@seznam.cz
Přečtěte si také
- Velké ryby nabízí i Lipno, ukazuje výzkum
- Pět medailí AV ČR si odnesou vědci z Akademie i Univerzity Karlovy
- Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub
- Videomapping i pestrý podzimní program v Průhonickém parku
- Nový mikroskopický postup otevírá cestu k šetrnějším hnojivům i biomateriálům
- Na severním Plzeňsku Keltové leccos poztráceli, ukazuje výstava
- Český systém finanční podpory vysokoškoláků: slabý, děravý, zastaralý
- Do Festivalu vědy & techniky se zapojí také 13 pracovišť Akademie věd ČR
- Zoo Praha a Akademie věd ČR spojují síly k záchraně ohrožených savců
- Třetina české veřejnosti vnímá filozofii pozitivně, ukazuje unikátní výzkum
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.