Zahlavi

Vznik chyb v genetické informaci prozkoumá Češka díky prestižnímu grantu

16. 01. 2024

Až dvě třetiny všech nádorových onemocnění vznikají kvůli chybám, které se objeví během replikace DNA. A právě té se věnuje laboratoř Hany Polášek-Sedláčkové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která na výzkum nových molekulární drah získala prestižní EMBO Installation grant (v hodnotě přes 6 milionů Kč). Jediná z ČR.

Při každém buněčném dělení se kopíruje genetická informace – a pokud proces nefunguje správně, vznikají v genetické informaci chyby, které pak mohou způsobit závažné onemocnění, například rakovinu.

„Replikace DNA je životně důležitý proces umožňující kopírování genetické informace během každého buněčného dělení. V získaném grantu plánujeme studovat nové molekulární dráhy, které jsou pro bezchybnou replikaci DNA zásadní,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, čerstvá držitelka EMBO Installation grantu.

„Kromě pochopení základních mechanismů ochrany lidského genomu může naše práce identifikovat nové cíle protirakovinných léků a rozšířit tak terapeutické strategie pro léčbu rakoviny,“ zdůrazňuje vědkyně potenciál výzkumu.  

Od jediné buňky k celému člověku

Replikace DNA může znít jak ze sci-fi filmu, přitom je naprosto základním prvkem života. Vývoj nejen lidského organismu startuje jedinou buňkou – oplodněným vajíčkem. Než člověk dosáhne dospělosti, buňka musí vytvořit 10 bilionů přesných kopií molekuly DNA, přičemž jedna lidská buňka obsahuje asi 2 metry DNA. Celkově lidské tělo obsahuje 20 miliard km genetického materiálu – Zemi bychom jím obkroužili asi 500 000×!

„Pochopení toho, jak je replikace DNA v buňkách regulována, je zásadní otázkou biomedicíny. Naše laboratoř zkoumá elementární molekulární mechanismy, které zajišťují bezchybnou replikaci DNA a které tak zachovávají stabilitu genomu v mnoha generacích dělících se buněk,“ přibližuje Hana Polášek-Sedláčková.

Vědkyně se replikaci DNA věnuje od svých Ph.D. studií v laboratoři Jiřího Lukáše na Univerzitě v Kodani. Týmu se tam podařilo učinit zásadní objevy, které publikovaly nejprestižnější odborná periodika, jako je Nature a Science.

Více než milion na rok

EMBO Installation grant je vysoce kompetitivní a v Česku ho letos získala jediná laboratoř: laboratoř Replikace DNA a stability genomu Hany Polášek-Sedláčkové.

„Komise udělující EMBO Installation grant se řídí třemi kritérii – vědeckou kariérou žadatele, originalitou a novostí navrhovaného projektu a výzkumným prostředím hostitelské instituce,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková. Příjemci EMBO Installation grantu obdrží roční grantovou podporu ve výši 50 000 eur, zhruba jeden a čtvrt milionu Kč, po dobu pěti let. Nicméně EMBO Installation grant není jen o penězích.

„Nabízí štědrý balíček benefitů pro hlavního řešitele a celou jeho výzkumnou skupinu, networking, mentorování a vzdělávání v managementu a vedení výzkumu, přístup do výzkumných facilit European Molecular Biology Laboratory (EMBL) – to všechno nám pomůže náš výzkum posunout na další úroveň,“ vyjmenovává Hana Polášek-Sedláčková.

EMBO granty pro deset vědců napříč Evropou

Letošní EMBO Installation granty podpoří deset vedoucích vědkyň a vědců z České republiky, Řecka, Maďarska, Litvy, Polska, Portugalska a Turecka. Jejich výzkumy pokrývají široké spektrum – od stárnutí a nádorové biologie přes mikrobiotu a genetické editování až po molekulární dráhy a výzkum zaměřený na psychiatrické poruchy.

„Velmi nás těší, že EMBO může podpořit takto výjimečné vědce. Jejich výzkum nepochybně posílí biovědy v jejich vlastních zemích, ale zároveň také obohatí širší vědeckou komunitu,“ říká ředitelka EMBO Fiona Watt.


EMBO je organizace propojující více než 2000 vedoucích vědců, která propaguje excelenci ve vědách o živé přírodě v Evropě i za jejími hranicemi. Spolupracuje také s lokálními organizacemi, které se finančně na grantech podílejí – na české straně to letos bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Kontakt:

dr. Hana Polášek-Sedláčková
Biofyzikální ústav AV ČR
polasek-sedlackova@ibp.cz

Hana Polášek-Sedláčková
Hana Polášek-Sedláčková. FOTO: Jana Mensatorová

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce