Zahlavi

Výstava v muzeu přibližuje sesuvy zemin jako společenský fenomén

03. 12. 2021

Nově otevřená výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy & perspektivy v Muzeu města Ústí nad Labem přibližuje sesuvy zemin a hornin jako společenský fenomén, který po generace ovlivňuje životy lidí ve své blízkosti. Nabízí tak poněkud odlišný úhel pohledu, než je běžné vnímání sesuvů jako ryze geologického procesu, který vždy patřil k vývoji krajiny Českého středohoří, stejně jako dalších oblastí České republiky. Výstavu je možné v muzeu zhlédnout až do 3. dubna 2022.

„Výstava využívá moderních audiovizuálních prostředků ke zprostředkování nejen zajímavých informací, ale také prožitků lidí, do jejichž životů sesuvy výrazně zasáhly. A protože sesuvy ke zdejší sopečné krajině neodmyslitelně patří, nechybí na výstavě regionální nadstavba. Část, nazvaná Sopečná krajina v pohybu, prezentuje nejznámější sesuvy z oblasti Českého středohoří. Jde například o Kozí vrch, Klapý, Čeřeniště, Vaňov či sesuv na dálnici D8 včetně pohledu na jejich vznik a následky a způsoby jejich současného výzkumu,“ uvedl jeden ze spoluautorů výstavy Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR.

Doplnil, že v roce 2022 bude výstava doplněna popularizačními přednáškami a komentovanými prohlídkami, které povedou její autoři.

Výstavu připravil tým ve složení Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jan Klimeš a Jiří Suchánek. Je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV21 a jeho tématu Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů. Regionální část zpracovali Jan Klimeš, Pavel Raška a Zuzana Vařilová. Výstavu prezentuje Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s Akademií věd ČR a Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. 

K výstavě vyšla stejnojmenná doprovodná publikace v rámci edice Ústecké muzejní sešity, k zakoupení je v pokladně muzea a na muzejním eshopu.

Velká většina sesuvů v České republice vzniká v důsledku extrémních srážek nebo v kombinaci deště a tání sněhu. Mohou poškodit například domy, rekreační objekty, jsou zodpovědné za přerušení provozu na silnicích a železnicích. Předcházení škodám, které mohou sesuvy způsobit, je hlavní důvod jejich vědeckého studia. Řada vědeckých prací a desetiletí zkušeností s výzkumem sesuvů v ČR ukazují, že velká část nových sesuvů vznikla v místech, kde byl tento jev již v minulosti. Znalost současného rozšíření sesuvů tak poskytuje základní informaci pro prevenci škod v budoucnosti.

Informace také na: Muzeum města Ústí nad Labem | Přehled expozic a výstav (muzeumusti.cz)

Výstava
Foto: Peter Fabo


Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. je pracoviště zaměřené na studium struktury a vlastností horninového prostředí, hornin, odvozených materiálů a speciálních kompozitních materiálů. Zkoumá přírodní i indukované jevy a procesy působící na chování, vývoj a stabilitu hornin v jejich přirozeném uložení v zemské kůře a širokou škálu anorganických a organických materiálů jak na místě, tak vytvořených v laboratorních podmínkách. Uplatňuje pokročilé monitorovací i laboratorní metody výzkumu s cílem formulovat vědecké poznatky a stanovit podmínky jejich využití v praxi.

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce