Zahlavi

Riziko šíření požáru bude v úterý až extrémní, varují odborníci

29. 04. 2024

Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří.

Vedle těchto oblastí je drtivá většina území Česka ve stupni středně vysokého rizika, lépe je na tom jen východní a severní Morava, západní Čechy a pohraniční horské oblasti.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe by se měl v úterý každý, kdo chce rozdělávat oheň, podívat na mapu a míru rizika a podle toho postupovat. „Buď si rozdělávání ohně rozmyslet a nepálit, a i pokud budou podmínky bezpečné a pálení ohně povolené, zalít po skončení ohniště dostatečným množstvím vody a dohlédnout na ně i další den. Riziko totiž zůstane vysoké i ve středu a ve čtvrtek. I když panuje jarní počasí a krajina je plná svěží zeleně, klame trochu tělem. Povrch půdy, loňské listy, tráva a mrtvé dřevo jsou na duben velmi suché. Ukazuje to síť 120 monitorovacích stanic FireRisk, které jsou umístěné na vybraných místech v lesích po celém Česku a jejichž data si lze zobrazit, i modelový odhad, který pokrývá celé území,“ řekl Trnka. I v zelené jarní krajině se může oheň vymknout kontrole kvůli kombinaci povrchového sucha, relativně nízké vlhkosti vzduchu, vysoké teplotě a zejména velmi čerstvému větru.

Na webu FireRisk lze zobrazit jak vrstvu, která ukazuje riziko šíření požáru, tak také vrstvu, která ukazuje riziko vzniku požáru a která pracuje s vlhkostí paliva. V nejrizikovějších oblastech se pohybuje na velmi nízké úrovni mezi pěti a deseti procenty.

Co přispělo k suché krajině a nezvykle vysokému riziku na konci dubna, vysvětlil klimatolog z CzechGlobe Pavel Zahradníček. „V březnu spadlo jen 60 procent srážek proti průměru a malé množství sněhu nemohlo dotovat krajinu vodou. Zároveň bylo celé období od února teplotně nadprůměrné, což pomohlo většímu vypařování a nástupu bleskového sucha,“ uvedl Zahradníček.

Riziko šíření požárů nepoleví ani 1. května, naopak se ještě zvýší. Řada lidí se ve volném dnu vydá do přírody, podle Trnky je tak na místě velká opatrnost při zacházení s ohněm. Riziko poklesne až v pátek. „Tento týdne se budou maxima pohybovat mezi 22 a 25 stupni, což podpoří další vysychání potenciálního paliva. Do čtvrtka také předpokládáme větrnější počasí, v úterý s nárazy přes 15 metrů za vteřinu. Vítr bude silný hlavně na Českomoravské vrchovině a na Liberecku. Ve středu dokonce přes 20 metrů za vteřinu,“ řekl Zahradníček.

Riziko sníží až déšť, který může přijít ve čtvrtek a především v pátek.

Riziko šíření požárů

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
trnka.m@czechglobe.cz

Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.
zahradnicek.p@czechglobe.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce