Zahlavi

Projekty Mobility Plus od roku 2026 – vyhlášení možnosti podávání návrhů projektů

26. 06. 2025

Na základě uzavřených bilaterálních dohod o vědecké spolupráci lze dle níže uvedeného harmonogramu podávat návrhy projektů mezinárodní spolupráce se zahraničními partnerskými organizacemi AV ČR v rámci programu Mobility Plus (MPP). Realizace schválených projektů začne od 1. 1. 2026.

Náhled formuláře návrhu projektu je k dispozici zde:  

Kompletní návrhy projektů v českém nebo anglickém jazyce musí být odevzdány v aplikaci KIS a současně prostřednictvím datové schránky AV ČR (ID fr6adt5) do stanoveného termínu. Návrhy projektů podané jiným způsobem nebudou považovány za řádně podané a budou vyřazeny z formálních důvodů.

Veškeré informace o podmínkách podávání návrhů projektů a kontakty na odpovědné referenty Odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře AV ČR naleznete v příslušných callech:

Projekty Mobility Plus (MPP)

Termín pro podávání návrhů projektů (FNRS, CNRS, MTA, CSIC): 25. 6. – 15. 9. 2025

Belgie – Fund for Scientific Research-FNRS (FNRS)
Doba řešení projektů: 2026–2028
Znění podmínek (call) pro podávání návrhů projektů naleznete zde

Francie – Centre national de la recherche scientifique (CNRS)
Doba řešení projektů: 2026–2027
Znění podmínek (call) pro podávání návrhů projektů naleznete zde.

Maďarsko – Hungarian Academy of Sciences (MTA)

Doba řešení projektů: 2026–2027
Znění podmínek (call) pro podávání návrhů projektů naleznete zde.

Španělsko – Spanish National Research Council (CSIC)
Doba řešení projektů: 2026–2027
Znění podmínek (call) pro podávání návrhů projektů naleznete zde

Termín pro podávání návrhů projektů (CONICET): 14. 7. – 15. 9. 2025

Argentina – National Council for Scientific and Technical Research (CONICET)
Doba řešení projektů: 2026–2027
Znění podmínek (call) pro podávání návrhů projektů naleznete zde.

Informace o zpracování osobních údajů (Privacy Policy) naleznete zde.

 

Foto: Pixabay

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce