Zahlavi

Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd

01. 10. 2025

Čtyři vědci a jedna vědkyně získali 30. září 2025 v Lichtenštejnském paláci HAMU Cenu předsedy GA ČR za nejlepší vědecké projekty. Mezi laureáty jsou i Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR a Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR.

„Výběr projektů byl i letos náročný. I to je důkazem, že kvalita českého výzkumu trvale roste a v mnoha oblastech dosahuje světové úrovně,“ uvedl předseda GA ČR Milan Jirsa. Důležitý je podle něj také aplikační přesah – některé poznatky se totiž už v průběhu výzkumu podařilo využít v praxi.

Ceremoniálu se zúčastnili představitelé Akademie věd ČR včetně jejího předsedy Radomíra Pánka i zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit a další významní hosté.


Předseda GA ČR Milan Jirsa

Cenu udělují předsedové a předsedkyně od roku 2003 za mimořádné výsledky, kterých vědci a vědkyně dosáhli při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Na doporučení stovek hodnotitelů tradičně oceňují výzkumy v pěti oblastech: technické vědy, vědy o neživé přírodě, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální vědy a lékařské a biologické vědy. Letošní pětice laureátů uzavřela první stovku oceněných vědců a vědkyň.

Matematika proudění
Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR získala cenu v kategorii věd o neživé přírodě. Její projekt Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin rozvinul matematické řešení modelů, které popisují komplikované fyzikální děje, jako je proudění vzduchu nebo pohyb tekutin, například krve v cévách. Poznatky se už uplatnily v praxi a přispěly k odhlučnění a dalšímu vylepšení vlastností těžké techniky.

Více o výzkumech Šárky Nečasové, držitelky Akademické prémie, se dozvíte i v článku pro časopis A / Věda a výzkum (v současnosti A / Magazín).


Šárka Nečasová

Rekonstrukce O důkazu
V kategorii společenské a humanitní vědy zvítězil projekt Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy řešitele Matyáše Havrdy z Filosofického ústavu AV ČR. Galénovy spisy po staletí tvořily základ univerzitního vzdělání a přispěly ke vzniku medicíny jako vědního oboru. Vědci se zaměřili na rekonstrukci jeho ztraceného pojednání O důkazu. Z řeckých a arabských pramenů shromáždili všechna dostupná svědectví o tomto díle a předložili celkovou rekonstrukci jeho obsahu. Rozšířili tak poznání o dějinách vědy a vědecké metody.


Matyáš Havrda

Cenu předsedy GA ČR získali také Jiří Mikyška z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze za projekt Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách, Peter Dráber z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a BIOCEV za projekt Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor a Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za projekt Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů.


Letošní laureáti Ceny předsedy GA ČR

Přehled všech oceněných najdete na webu GA ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy GA ČR 
Foto: Grantová agentura ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce