
Národní ústav pro výzkum rakoviny spojuje pracoviště z celé ČR
26. 09. 2022
Výzkum umožňující lepší diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění, podpora mladých vědců i zvýšení povědomí o významu medicínského výzkumu patří mezi cíle nově založeného Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). NÚVR propojuje 71 excelentních výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Ústav je financován z prostředků Evropské unie – Next Generation EU, a to částkou 1,4 miliardy korun v rámci programu EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Výsledkem práce výzkumníků budou kromě odborných publikací také patenty, certifikované metody nebo expertní doporučení. Všechny tyto výsledky by měly umožnit významné inovace v oblasti diagnostiky a léčby nádorových onemocnění. Přibližně třetina rozpočtu projektu je určena na investiční rozvojové aktivity, což zahrnuje mimo jiné i budování čistých prostor pro výrobu léčivých přípravků pro genovou terapii.
„NÚVR je největším projektem české akademické onkologie. Vzniká síť excelentních pracovišť, která mohou efektivně spolupracovat a dosahovat lepších výsledků. Podobně u nás v klinické onkologii funguje celorepubliková síť komplexních onkologických center, která jsou mezi sebou provázána určitými pravidly a vzájemně komunikují,“ uvedl Aleksi Šedo, ředitel NÚVR a proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Společně s ním povedou NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roli lékařského ředitele a jako vědecký ředitel Ondřej Slabý, který působí na Lékařské fakultě a Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) Masarykovy Univerzity v Brně. Trojice se shoduje, že ambicí NÚVR je přenášet výsledky z laboratoří k lékařům a pacientům. To se výzkumným týmům v zapojených institucích daří již nyní, se vznikem NÚVR se však celý proces může urychlit.
„Výzkum předchází každé nové léčbě nebo diagnostice rakoviny a my převádíme nové znalosti z výzkumných laboratoří do medicínské praxe. Každý den naše týmy dělají malé pokroky a boj s tímto nepřítelem nikdy nevzdají. NÚVR nám otevírá cestu k tomu, abychom lépe spolupracovali napříč obory i pracovišti,“ uvedl Hajdúch.
Pět výzkumných programů NÚVR pokrývá celý inovační řetězec – to znamená základní, aplikovaný a translační výzkum v onkologii.
„Můžeme si pod tím představit třeba hledání nových genů nebo drah zapojených do vzniku a rozvoje nádorů. Identifikaci nových molekulárních cílů, diagnostických, prognostických i prediktivních biomarkerů. Vývoj nových léků a diagnostických postupů, jejich transfer a klinické testování či ověřování využitelnosti v praxi,“ přiblížil Šedo. I proto je NÚVR otevřený spolupráci s farmaceutickými a biotechnologickými firmami a také s komplexními onkologickými centry a fakultními nemocnicemi.
NÚVR se zároveň zaměří na popularizaci biomedicínského výzkumu a jeho strategický rozvoj v budoucnu. V plánu je přivést do NÚVR zahraniční týmy nebo zkušené výzkumníky, kteří si svůj tým sestaví. Díky tomu dostane příležitost i nastupující generace vědců – například absolventi lékařských, přírodovědeckých či jiných fakult.
„Málokdo v České republice si uvědomuje, že peníze, které putují do výzkumu, už nyní mají přímé pozitivní dopady na zdraví nás všech. Pracujeme v laboratořích, ale výsledky naší práce v nich nezůstávají,“ připomněl vědecký ředitel Slabý.
„Směřujeme k propojení špičkové vědecké expertizy, unikátní výzkumné infrastruktury a terciárního vzdělávání, abychom mohli do budoucna moderní onkologický výzkum strategicky rozvíjet,“ dodal.
NÚVR – SOUHRNNÉ INFORMACE:
Národní ústav pro výzkum rakoviny propojuje dohromady 11 výzkumných institucí a 71 excelentních výzkumných týmů, které jsou rozděleny do 5 výzkumných programů pokrývajících celý inovační řetězec – tedy základní, aplikovaný a translační výzkum v onkologii. Zájem spolupracovat s NÚVR deklarovalo také
6 fakultních nemocnic, farmaceutické a biotechnologické firmy a další partneři.
Cílem je nejen rozšířit naše poznání a lépe pochopit biologii nádorových onemocnění, ale díky intenzivní výzkumné spolupráci a multioborovému přístupu také přispět ke zlepšení diagnostiky a léčby nádorových onemocnění. NÚVR má rovněž získávat, vzdělávat, motivovat a podporovat mladé výzkumníky, poskytovat kvalifikovanou expertízu orgánům státní správy, zdravotnickým profesionálům nebo třeba pacientským organizacím a zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti biomedicínského výzkumu nejen v onkologii.
Zapojená pracoviště:
Uzel Praha
- Univerzita Karlova – 1. lékařská fakulta, 2. lékařská fakulta, Přírodovědecká fakulta, Lékařská fakulta v Plzni
- Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
- Ústav molekulární genetiky AV ČR
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
- Biotechnologický ústav AV ČR
- Ústav makromolekulární chemie AV ČR
- Mikrobiologický ústav AV ČR
- Ústav experimentální medicíny AV ČR
Uzel Brno
- Masarykova univerzita – Lékařská fakulta, Přírodovědecká fakulta, CEITEC
- Masarykův onkologický ústav
Uzel Olomouc
- Univerzita Palackého v Olomouci – Lékařská fakulta a CATRIN zastřešené pod Ústavem molekulární
a translační medicíny
Výzkumné programy NÚVR:
- Výzkumný program 1 – Molekulární podstata nádorových chorob a molekulární cíle
Vedoucí: prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. - Výzkumný program 2 – Výzkum a vývoj protinádorových léčiv a terapeutických postupů
Vedoucí: doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., prof. Ing. Michal Hocek, CSc., DSc. - Výzkumný program 3 – Biomarkery nádorových nemocí a diagnostika nádorových chorob
Vedoucí: prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc. - Výzkumný program 4 – Včasná detekce a prevence nádorů
Vedoucí: MUDr. Petr Džubák, Ph.D., prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D. - Výzkumný program 5 – Translační onkologie: ověřovací klinické studie typu proof-of-concept
Vedoucí: MUDr. Ludmila Boublíková, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Klener, Ph.D.
Projekt NÚVR (č. LX22NPO5102) je financován Evropskou unií – Next Generation EU v rámci Národního plánu obnovy prostřednictvím programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Přečtěte si také
- Za 30 let o dva stupně: české přehrady se oteplují
- Při ražbě pražského metra byl objeven nový druh prvohorního členovce
- Výlet do středověku: Zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny znovu ožívají
- NextGen Synergy: mezinárodní konference ke strojovému učení a teorii řízení
- V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg
- Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum
- Světově unikátní záznam padající hvězdy díky české technologii
- Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
- Čeští a tchajwanští vědci představí spolupráci ve výzkumu sesuvů
- O víkendu foťte přírodu kolem sebe a zapojte se do City Nature Challenge 2026
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.