Zahlavi

NextGen Synergy: mezinárodní konference ke strojovému učení a teorii řízení

28. 04. 2026

Posílení základů teorie řízení, možnosti využití strojového učení v této oblasti, vývoj hybridních a datově řízených modelů, převod teorie do praktických řešení – to vše je tématem mezinárodní konference pořádané pod záštitou EU COST Action CA24136 ve spolupráci s Ústavem teorie informace AV ČR (ÚTIA) a Českou zemědělskou univerzitou.

Řizení, strojové učení a rozhodování pronikly do téměř všech odvětví současného života  - od řízení automobilů, přes optimalizované investování, chytré domácnosti, průmyslové procesy a roboty až po medicínské aplikace, kvantové technologie a kyberbezpečnost. Často jsou přitom skryté pod módní nálepku AI.

Konference 2026 InterCoML – Conference on NextGen Synergy: Control Theory & Machine Learning představí ve dnech 27. až 30. dubna 2026 řadu prezentací světových vědců a vědkyň z Itálie, Španělska, Německa, Velké Británie, Švédska či ČR, mnoho prezentací a příspěvků. Nebudou chybět odpolední diskuse u odborných plakátů a poutavé panelové diskuse. Konference podpoří spolupráci akademické sféry a průmyslu. Aktivně zapojuje nejen renomované, ale i začínající výzkumníky, doktorandy a post-doktorandy.

Akce zahajuje COST (Cooperation in Science and Technology), jejímž spoluzakladelem je oddělení Adaptivních systému ÚTIA. Účastní se jí zhruba 90 perspektivních odborniků z mnoha koutu sveta. 

 Program a více informací: https://coml26.utia.cas.cz/

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce