
Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum
24. 04. 2026
Dne 29. dubna 2026 se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze uskuteční mezinárodní konference D.A.R. Continuum zaměřená na propojení dat, umělé inteligence, automatizace a robotizace. Celodenní setkání nabídne přednášky, panelové diskuse i networking a otevře interdisciplinární dialog mezi výzkumníky, pracovníky výzkumu a vývoje, tvůrci politik, poskytovateli financování i širší veřejností. Akce proběhne v angličtině a soustředí se na aktuální proměny vědy a technologií v době rostoucí role dat, AI a autonomních systémů.
Diskuse se zaměří na vztahy mezi otevřenými a FAIR daty, rozvojem umělé inteligence a vznikem autonomních a robotických systémů, které stále více vstupují do lidského sociálního prostředí. Pozornost bude věnována také tomu, jak tyto technologie proměňují samotnou tvorbu poznání, správu dat a odpovědnost ve vědě. „Nacházíme se v bodě, kdy se datové infrastruktury postupně transformují v algoritmickou inteligenci a dále materializují v autonomních systémech. Je zásadní porozumět této kontinuitě a jejím dopadům na vědu i společnost,“ uvádí vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.
Mezi hlavními řečníky se představí například Patrick Lambrix (Linköping University) a Maciej Haranczyk (IMDEA Madrid), jejichž příspěvky pokryjí témata od sémantického webu přes průmyslové využití FAIR dat až po samořídicí systémy.
„Konference D.A.R. Continuum vytváří unikátní prostor pro setkání komunit, které se dosud potkávaly odděleně – výzkumníků, datových specialistů, expertů na ML a AI i vývojářů autonomních systémů. Právě jejich propojení je klíčem k dalšímu rozvoji moderní vědy úzce napojené na průmyslové technologie,“ doplňuje Marek Cebecauer z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který povede jednu z odpoledních panelových diskusí.
Součástí programu budou také tematické bloky věnované odpovědnosti ve výzkumu a produkci dat v době umělé inteligence, stejně jako networkingová část podporující navazování nových spoluprací napříč obory. Na místě bude rovněž instalována ukázka výstavy Jaroslava Anděla AI & PŘEDCHŮDCI – mezi fakty a hodnotami, která doplní odborný program o uměleckou reflexi technologických změn.
Průběžně aktualizované informace ke konferenci najdete zde.
Akademie věd ČR, Projekt OP JAK AMULET, CIIRC ČVUT, s podporou projektů RICAIP, ROBOPROX a ELLIOT. Pod záštitou přesedy a Vědecké rady Akademie věd ČR. Ve spolupráci s AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost a Průlomové technologie budoucnosti – Senzorika, digitalizace, umělá inteligence a kvantové technologie – programy Strategie AV21, ACADEMIX, TAH – Centrem pro inovace v technologiích, umění a humanitních vědách a Oddělením Open Science – Knihovnou AV ČR.
Přečtěte si také
- PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026
- Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho
- Platy učitelů v roce 2025 a výhled: pád na dno?
- Vědci odhalili nový mechanismus růstu bahenních proudů v Ázerbájdžánu
- Candáti se po nočním lovu vracejí domů s překvapivou přesností
- Kongres bohemistiky přivede do Prahy odborníky z celého světa
- Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek
- Orchideje, které dobývají svět. Tajemství jejich invazního úspěchu odhaleno
- Kaprálová se před 80 lety stala členkou České akademie věd a umění in memoriam
- Kočky divoké nosí GPS obojky. Vědci sledují návrat vzácné šelmy
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.