
Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
09. 05. 2025
Národní akademie věd USA (National Academy of Sciences – NAS) je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Při výročním zasedání ve dnech 25.–27. dubna 2025 uvítala jako nového člena Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Parazitolog je jediným vědcem z České republiky, který je v současnosti jejím členem.
Julius Lukeš se stal mezinárodním členem NAS v květnu 2024 (více zde). Působí v sekci zaměřené na patogenní organismy a evoluční biologii. „Je to první cena, ze které jsem se opravdu orosil,“ komentoval zvolení.
Julius Lukeš
Julius Lukeš absolvoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. Od roku 1987 pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, který mezi lety 2012 a 2022 vedl. Působil na univerzitách v Amsterdamu či Los Angeles nebo v Canadian Institute for Advanced Research v Torontu. Zabývá se zejména molekulární biologií parazitických prvoků a studiem mořských prvoků ze skupiny diplonem. Publikoval více než 400 vědeckých článků, přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V posledních letech byl zvolen členem několika vědeckých organizací, např. Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) či EMBO.
Více se o něm dozvíte v rozhovoru v časopise A / Magazín.
Jedna akademie – 500 nobelistů
Nezávislá nevládní organizace NAS sdružuje významné vědce a vědkyně a slouží jako poradní orgán vlády Spojených států v otázkách vědy a techniky. O její prestiži svědčí i skutečnost, že mezi jejími současnými i minulými členy je přibližně 500 nositelů Nobelovy ceny.
Členství v akademii je doživotní a noví členové jsou vybíráni na základě mimořádných vědeckých přínosů. V současnosti má NAS celkem 2617 aktivních členů a 537 mezinárodních členů. Mezinárodní členové jsou nehlasujícími členy Akademie a mají občanství mimo území Spojených států.
V NAS dosud působili pouze dva čeští vědci. V roce 1995 byl zvolen neurofyziolog Jan Bureš (1926–2012), o dvacet let později virolog Jan Svoboda (1934–2017).
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Biologického centra AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Bude nejkrásnější vědecký snímek váš? Zapojte se do soutěže Věda fotogenická
- Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.