Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie
15. 05. 2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách. Nyní byly zveřejněny první videozáběry a fotografie zvířete v jeho přirozeném prostředí.
Velekrysa Mallomys istapantap byla popsána teprve nedávno - v roce 1989 - na základě starých muzejních materiálů. Naposledy byla zaznamenána před 30 lety a dosud nikdy nebyla vyfotografována. Nové snímky i terénní data mladého českého vědce tak představují mimořádný příspěvek k poznání tohoto vzácného druhu a celkově málo známé savčí fauny Nové Guineje. „Je neuvěřitelné, že takto velké a pozoruhodné zvíře zůstávalo pro vědu tak málo poznané. Kolik toho ještě o biodiverzitě tropických hor nevíme?“ říká František Vejmělka, který kromě fotek a videozáběrů pořídil i první měření samců a přinesl informace o potravě, parazitech, aktivitě, pohybu a další poznatky o způsobu života tohoto hlodavce.
Novoguinejské velekrysy představují spolu s filipínskými velemyšmi největší myšovité hlodavce světa. Vyskytují se pouze ve strmých velehorách Nové Guineje pokrytých panenskými pralesy, kde se díky nepřítomnosti šelem a jiných konkurenčních savců mohli za 5 milionů let svého vývoje rozrůznit do úžasné druhové a tvarové pestrosti. Huňaté velekrysy Mallomys istapantap žijí skrytým způsobem života v těžko přístupných oblastech, v noci šplhají po stromech, přes den se ukrývají v norách v zemi či v korunách stromů a živí se výhradně býložravě. Mají ostré hlodáky, hustou srst a tlapky dlouhé až 8 cm, tělo se silným ocasem měří 85 centimetrů a váží až 2 kilogramy. Vzhledem k odlehlosti a obtížné dostupnosti lokality, kde se vyskytují, a jejich noční aktivitě jsou však extrémně obtížně sledovatelné.
„Nebýt domorodých lovců, kteří mě provázeli v horách a pomáhali mi zvířata najít, bych nikdy taková data nezískal,“ říká František Vejmělka. Na své půlroční expedici, při níž úzce spolupracoval s několika místními kmeny, mapoval druhovou bohatost savců na nejvyšší hoře Papuy Nové Guineje, Mount Wilhelmu (4509 m n. m.), od jejího úpatí až na vrchol. Při svém výzkumu zaznamenal a posléze geneticky určil 61 druhů nelétavých savců (hlodavců a vačnatců), kteří se na hoře vyskytují.
Výzkum přispívá k lepšímu pochopení mimořádné biodiverzity málo poznaných tropických hor Nové Guineje. Zatímco americké, africké, i orientální tropy už byly takto probádány, australská oblast zůstávala z tohoto pohledu nepoznaná, natož geneticky analyzovaná. Klíčový je i význam spolupráce s místními komunitami, které se díky vědcům dozvídají o jedinečnosti přírodních hodnot svého území a potřebě je chránit, například před stále rostoucí hrozbou těžby.
Objev byl zveřejněn v odborném časopise Mammalia: Vejmělka, F. (2025). First scientific observation of the largest Sahulian rodent, Mallomys istapantap, in the wild. Mammalia. https://doi.org/10.1515/mammalia-2024-0153
Kontakt:
Mgr. František Vejmělka
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologický ústav Biologického centra AV ČR frvej@seznam.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.