
Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
20. 11. 2024
Martin Steiner z Filosofického ústavu AV ČR patří k nejvýznamnějším světovým komeniologům, odborníkům na život a dílo Jana Amose Komenského. Za své výzkumy získal 16. listopadu 2024 společně s dalšími osobnostmi české vědy Medaili Josefa Hlávky. Ocenění uděluje nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových na lužanském zámku u Přeštic tradičně v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii.
Nadace mecenáše a zakladatele České akademie pro vědy, slovesnost a umění oceňuje na ceremoniálu nejen zkušené vědce a vědkyně, ale i studenty a studentky vysokých škol a mladé talenty z pracovišť Akademie věd ČR.
Martin Steiner vystudoval na Filosofické fakultě UK klasickou filologii a bohemistiku. Od začátku sedmdesátých let 20. století až do současnosti se podílí na edici Dílo Jana Amose Komenského – J. A. Comenii Opera omnia. V publikační činnosti se zaměřuje na otázky jazyka a stylu Komenského latiny a sleduje jeho názory a vztah k antickým autoritám a reformačním myslitelům, oceňována je i jeho překladatelské práce. Zkušenosti předává studentům na své alma mater.
Komeniolog Martin Steiner
„Jako každý rok, v předvečer 17. listopadu, oslav svátku svobody a demokracie, jsme si připomněli další významný aspekt společnosti: mecenát vědy. Jsem rád, že se laureátem letošní Medaile Josefa Hlávky stal Martin Steiner, který svůj vědecký život zasvětil zejména dílu Komenského,“ zdůraznil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek.
Medaile převzali také František Hrdlička z Českého vysokého učení technického, Věra Vávrová z Univerzity Karlovy, Igor Schreiber z Vysoké školy chemicko-technologické, Milena Bartlová z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Jan Maxmilián Honzík z Vysokého učení technického v Brně.
Cena pro talentované vědce
Cenu Josefa Hlávky, kterou získávají talentovaní studenti a absolventi a badatelské naděje, obdrželo také pět vědkyň z Akademie věd ČR. „Pestrá práce pětice badatelek se věnuje tématům na pomezí archeologie a jaderné fyziky či buněčné biologii,“ vyzdvihl Ondřej Beránek.
Ocenění získaly Veronika Brychová, Zuzana Golec Mírová a Eva Štěpanovská z Ústavu jaderné fyziky a Eliška Bartl Koutná a Zuzana Osifová z Ústavu organické chemie a biochemie.
Rozhovor s laureátkou ceny Veronikou Brychovou o jejím výzkumu si přečtěte zde.
Ceremoniál patřil rovněž udílení tzv. „trvalých legátů“ – tradiční finanční dotace městu Přeštice na podporu školství a kultury, klatovskému gymnáziu Jaroslava Vrchlického na podporu talentovaných studentů a Národnímu technickému muzeu v Praze na doplnění sbírek.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
Foto: Filosofický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.