Čtyřiadvacet talentovaných vědců Akademie věd ČR získalo prestižní Prémii Otto Wichterleho. Ta se uděluje od roku 2002, a letos se tedy konal jubilejní dvacátý ročník. „Doufám, že to budete vy, kteří budou zaštiťovat budoucnost Akademie, a že budete vědu v České republice posouvat mílovými kroky kupředu,“ řekla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová při slavnostním ceremoniálu v pražské vile Lanna 29. června 2021.
Ve svém úvodním projevu se Eva Zažímalová také dotkla zmíněného jubilea, připomněla, že řada z oceněných v prvním ročníku Wichterleho prémie je dnes velmi významnými vědci, známými i mezi širokou veřejností – například bratři Tomáš a Pavel Jungwirthové či Jan Konvalinka –, a vyjádřila přesvědčení, že mnohé z letošních laureátů čeká podobně slibná kariéra.
Prémie Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR mladým vědcům do 35 let a je spojena s finanční odměnou 450 tisíc korun rozložených do tří let. Ve svém názvu nese jméno vynikajícího českého chemika, otce kontaktních čoček či silonu, ale také prvního polistopadového prezidenta tehdejší Československé akademie věd.
Největší zastoupení mezi letošními nositeli prémie – celkem dvanáct – mají obory zabývající se živou přírodou a chemickými vědami, následuje je osm talentovaných vědců z oborů neživé přírody a čtyři diplomy si odnesli badatelé věnující se humanitním vědám. Podívejte se do fotogalerie, kde jejich úspěchy představíme blíže. Ceremoniál můžete rovněž zhlédnout ze záznamu. Podrobné informace o laureátech najdete v tiskové zprávě.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.