Zahlavi

Intimita s roboty: veřejnost už blížící se robotizaci sexu nevnímá jako tabu

14. 12. 2021

Vize budoucnosti, ve které lidé využívají intimních služeb robotů není tak vzdálená. Podle optimistických prognóz se naplní v horizontu padesáti let. Nasazení sexbotů nebo pečovatelských robotů vyvolává množství otázek. Kde všude sexboti a roboti pečovatelé mohou najít své uplatnění? A jak vnímají Češi podle nejnovějšího průzkumu intimní vztah s roboty?  

Virtuální sex nebo kybersex většinou lidí není považován za nevěru a asi 13 procent všech vyhledávaných výrazů na internetu se týká právě něj. Intimní vztah s neživým strojem byl dřív nepředstavitelný, názor společnosti se ale mění. Robotizace je dalším logickým krokem ve vývoji lidské sexuality, shodli se badatelé na konferenci Intimně s roboty, kterou pořádalo Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice.

Díky přístupu k digitálním médiím došlo k liberalizaci intimních vztahů. Posouvá se měřítko toho, co je považováno za běžné a co je parafilií, tedy odchylkou od většinového vnímání normální sexuality.

Podle filozofa Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR, který se zabývá eticko-právní problematikou robotizace intimity, nenajdeme žádnou obecně přijímanou definici parafilie. Souhlasí také sexuolog Zlatko Pastor, který v současnosti sleduje vyšší motivaci ke kybersexu a zároveň nižší zájem o párovou intimitu.

Intimita s roboty
Robotizace sexu je dalším krokem v propojování intimity a techniky. 

Sexboti najdou své uplatnění v případech, kdy je přístup ke kvalitnímu sexuálnímu životu obtížný. Využívat by je mohli lidé s různým typem fyzického omezení, nesmělí jedinci nebo lidé s neakceptovatelnou sexuální preferencí. Své místo by našli také v armádě, ve věznicích a v sociálních zařízeních.

 „Alespoň pro vybrané skupiny lidí benefity převažují nad případnými negativy. Správným postupem v robotizaci intimity by měla být nejprve opatrná regulace. Uvolňovat kontrolu můžeme teprve tehdy, až budeme vědět, co se stane a jak budou lidé reagovat,“ shrnul svůj odborný názor David Černý. Poukázal však na nedostatek empirických výzkumů v tomto odvětví. Robotizaci intimity není podle něj možné zavrhovat a priori na základě dnešního stavu světa nebo přesvědčení. Roboti totiž mohou být odpovědí na některé velké sociální problémy současnosti a blízké budoucnosti. Mohou třeba jako společníci zlepšit zhoršující se psychickou kondici mladých osamělých lidí a pomáhat stárnoucí populaci.  

Péče o člověka, vrchol robotizace
Intimita se netýká jen sexu, jejím nejvyšším projevem je péče o člověka. Na tento fakt poukázaly Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity, které se zaměřují na využití robotů v péči o seniory. Ani starší generace není odstřižená od nových technologií a je žádoucí k péči o jejich potřeby využít také roboty.

V otázce, jak vyspělí by robotičtí pečovatelé měli být, se však odborníci neshodují. I ti nejvyspělejší v současnosti totiž postrádají funkce, které od pečujících běžně očekáváme, například schopnost empatie a běžné lidské emoce -  důvěru, radost, znechucení či strach.

Jiné chytré technologie se však v pečovatelství už využívají a další robotizace pomůže snížit závislost lidí s omezením na pomoci jiných a zajistit jim důstojnost. 

„Nemá smysl čekat na to, až bude vývoj robotiky v takovém stádiu, kdy robotům budou integrovány všechny funkce, které si u nich dovedeme představit. I v rámci pečovatelství existují činnosti, kde je emocionalita a sociabilita na škodu,“ argumentuje Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR, který se spolu s Davidem Anthony Procházkou z Vysoké školy ekonomické věnuje tematice robotizovaného ošetřovatelství.

Méně vyspělí roboti mohou najít své uplatnění například v péči o hygienu nebo lidskou sexualitu. „Stejně tak existují nároční pacienti, třeba ve vegetativních stavech nebo s pozdní fází Alzheimerovy choroby, kteří emocionalitu už nedokáží ocenit, a není tedy potřeba,“ uvádí Juraj Hvorecký. Schopnost projevovat emoce je podle něj zbytečná i pro některé zdravé lidí, kteří ji k intimnímu vztahu a sexu nepotřebují.

Většina Čechů je robotizaci nakloněná
Názor veřejnosti k robotizaci sexu reflektovaly výsledky průzkumu Davida Černého, Zlatka Pastora, a Daniela Dostála z Univerzity Palackého v Olomouci, který je autorem jejich statistického zpracování. Z odpovědí více než třinácti set respondentů vyplývá, že 94 procent dotazovaných Čechů se například domnívá, že by roboti našli využití v zajištění sexuálního života hendikepovaným lidem. Přes 80 procent respondentů by rádo robota k uspokojení všech vlastních sexuálních fantazií. Bezmála 70 procent by pak uvítalo užití robotů k uspokojení potřeb sadistů, přibližně polovina vidí možnost uspokojení sexuálních potřeb pedofilů.

Četnost pozitivních odpovědí v otázkách o využití robotů v sexuálních službách.
Četnost pozitivních odpovědí v otázkách využití robotů v sexuálních službách.

Průzkum zkoumal také názor na možné pozitivní efekty a benefity robotizace sexu. Na otázku, zda je intimní styk s robotem bezpečný, odpovědělo na 89 procent respondentů kladně a 81 procent dotázaných se domnívá, že takový sex bude navíc esteticky příjemný. Na druhou stranu, asi 59 procent tázaných odpovědělo, že sex s roboty vzbuzuje určité etické problémy.

Názor Čechů na benefity a pozitivní dopady robotizace sexu. Procenta představují četnost pozitivních odpovědí.
Názor Čechů na benefity a pozitivní dopady robotizace sexu. Procenta představují četnost pozitivních odpovědí.

Překážky ale nejsou jen etické. Vědci se v průzkumu zaměřili také na obavy z negativních dopadů využívání robotů v sexuálních službách. Podle 58 procent dotázaných, především žen, je sex s robotem nepřirozený. Přes 70 procent respondentů, zvláště mladých lidí, si myslí, že může rozbít partnerský vztah. Asi 19 procent se domnívá, že robotizovaný sexuální akt je v rozporu s lidskou důstojností.

Procentuální četnost kladných odpovědí v otázkách názoru na negativní dopady sexbotů.
Procentuální četnost kladných odpovědí v otázkách na negativní dopady sexbotů.

Ačkoliv některé obavy přetrvávají a otázky zůstávají otevřené, vztah veřejnosti k intimitě s roboty se dle odborníků postupně mění k lepšímu. Technologický vývoj směřuje nezadržitelně kupředu a robotika je jedním z odvětví, které se rozvíjejí nejdynamičtěji. Jak zasáhne do lidské sexuality a intimity, napoví až budoucnost.

 

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

-->