IDEA: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022
20. 01. 2022
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR identifikuje ty položky návrhu státního rozpočtu pro rok 2022 předloženého odešlou vládou Andreje Babiše, které ve srovnání s rokem 2019 (před pandemií) měly narůst nejvíce nebo naopak nejméně. S cílem snížit vysoký deficit se nová vláda Petra Fialy rozhodla návrh rozpočtu přepracovat, a to za cenu rozpočtového provizoria.
Analýza nazvaná Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022 srovnává růst rozpočtových položek s růstem státního rozpočtu mezi roky 2019 – 2022 o 25,7 %. Také odhaluje, do jaké míry nominální růst položek státního rozpočtu zohledňuje alespoň inflaci, která se za období 2019 – 2022 očekává ve výši 10,2 %. Z analýzy vyplývá, že ke zvýšení výdajů státního rozpočtu v roce 2022, oproti roku 2019, dominantně přispěly následující položky:
- Důchody (včetně invalidních či vdovských) o 18 %, tedy +84 mld. Kč na celkových 556 mld. Kč.
- Sociální dávky včetně mateřské či nemocenské o 28 % (+36 mld. Kč)
- Odvody za státní pojištěnce o 93 % (+67 mld. Kč)
- Výdaje na regionální školství, zejména na platy učitelů, o 35 % (+50 mld. Kč).
- Investice kryté příjmy z rozpočtu EU rostou o 97 % (+62 mld. Kč)
- Odvody České republiky do rozpočtu EU pak o 32 % (+14 mld. Kč)
- Investice z národních zdrojů rostou o 23 % (+17 mld.Kč)
- Nákupy očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 představují 8 mld. Kč.
Růst těchto výdajů představuje dohromady +338 mld. Kč, tedy 86 % celkového nárůstu výdajů státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2022. Naopak jiné položky v návrhu státního rozpočtu nominálně stagnují (např. platy úředníků) nebo dokonce klesají (např. neinvestiční transfery neziskovým organizacím).
„Za nárůstem výdajů návrhu státního rozpočtu předloženého bývalou vládou jsou zejména ty výdaje, pro jejichž případnou úpravu je potřeba změna zákona či nařízení vlády – tedy takzvané mandatorní výdaje státního rozpočtu. Důležité jsou také investice z evropských fondů, avšak ty jsou následně z EU propláceny a státním rozpočtem jen ‚protékají‘,“ upozorňuje spoluautor studie Daniel Kolář.
Od ledna 2022 se navíc znovu mimořádně navyšují důchody o 300 Kč na osobu na měsíc s odhadovaným rozpočtovým dopadem +10,6 mld. Kč. Nová vláda Petra Fialy si klade za cíl držet se stávajícího zákonného mechanismu valorizace důchodů alespoň do realizace důchodové reformy, kterou má podle koaliční smlouvy v plánu.
Jedním z cílů nové vlády je rychlejší konsolidace veřejných financí a nový premiér již deklaroval snížit schodek státního rozpočtu v roce 2022 z původně navrhovaných 376,6 mld. Kč pod 300 mld. Kč. Přepracovaný státní rozpočet také ovlivní výrazně vyšší predikovaná inflace a další vlna pandemie koronaviru, byť je obtížné předpovídat, jak přesně. Hledat úspory ve výdajích však bude poměrně obtížné.
„Věříme, že naše studie zlepší informovanost veřejné i odborné diskuse ohledně hledání úspor ve státním rozpočtu. A to přesto, že ze své podstaty nemůže identifikovat výdaje, u nichž existoval potenciál k úsporám již v roce 2019,“ dodává spoluautor studie Petr Janský.
Studie byla vydána i díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky.
Kontakt:
Blanka Javorová
CERGE-EI
blanka.javorova@cerge-ei.cz
+420 602 698 440
Petra Vintrová
CERGE-EI
petra.vintrova@cerge-ei.cz
+420 771 121 574
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.