
Historie není jen soupis suchopárných dat, říká autorka knižní novinky
25. 10. 2018
Zásadní křižovatky českých dějin připomíná nová kniha přední české historičky Evy Semotanové. Jmenuje se Historie mezi osmičkami a autorka ji ve středu 24. října slavnostně pokřtila v prostorách Senátu. Kniha vychází ke století československé a české státnosti, ale připomíná také výročí úmrtí Karla IV.
„Práce vznikla z čirého nadšení z historického výzkumu křižovatek českých dějin, kdy je letopočtům s osmičkou na konci v naší historii často přičítán magický význam,“ uvedla v Senátu Eva Semotanová, která pracuje v Historickém ústavu AV ČR. Jako typický příklad uvedla přelomové roky 1918, 1938, 1948, 1968, ale i události starší: v roce 1278 padl na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., rok 1348 je chápán jako symbol kulturního rozkvětu za vlády Karla IV.
Léta 1618 a 1648 pak znamenají klíčové okamžiky třicetileté války, které se odehrály na našem území, revoluční rok 1848, tzv. Jaro národů, je rokem boje za svobodnější společnost v Evropě. „Jakkoli jsou tyto mezníky rozhodující, historie není jen soupisem suchopárných dat. Jejím hybatelem jsou lidé a prostředí, ve kterém žijí, je neodmyslitelnou kulisou,“ připomněla autorka.
Knihu v Senátu pokřtila autorka Eva Semotanová (druhá zprava)
Aplikace poznatků základního výzkumu
„Knížka je pěkným příkladem aplikace poznatků základního výzkumu v historických vědách,“ řekl ve svém vystoupení Pavel Baran, místopředseda Akademie věd ČR a připomněl akademickou platformu Strategie AV 21, která se snaží také o popularizaci historického výzkumu. Kniha vychází v Edici České televize, jejíž nezastupitelnou roli ve vzdělávání mladé generace připomněl generální ředitel ČT Petr Dvořák: „Chtěli jsme zároveň připomenout i další osmičkové výročí, a to vynález knihtisku v roce 1448,“ poznamenal Dvořák.
Eva Semotanová je přední česká historička se specializací na historickou geografii. Zabývá se historickou krajinou a dějinami kartografie. K hlavním tematickým okruhům jejího výzkumu patří urbanizovaná krajina s důrazem na přelom 19. a 20. století. V centru pozornosti Evy Semotanové jsou také historické regiony, zejména Kladsko (součást Euroregionu Glacensis) a krajinné změny v 18. století (česká barokní krajina ve středoevropském prostoru). Mimo jiné je spoluautorkou Historického atlasu měst České republiky (vychází od roku 1995), Akademického atlasu českých dějin z roku 2014 a 2016 (spolu s Jiřím Cajthamlem a kol.) a dalších desítek odborných publikací. Za knihu Akademický atlas českých dějin obdržela několik ocenění včetně ceny Magnesia Litera 2015.
Eva Semotanová:
Historie mezi osmičkami
Anotace:
Kniha ke století československé a české státnosti a k 640. výročí úmrtí Karla IV., Otce vlasti.
Letopočtům s osmičkou na konci je v naší historii často přičítán magický význam. Typickým příkladem je 20. století s přelomovými roky 1918, 1938, 1948, 1968. Vzpomeňme však i na události starší: v roce 1278 padl na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., rok 1348 je chápán jako symbol kulturního rozkvětu za vlády Karla IV., léta 1618 a 1648 pak znamenají klíčové okamžiky třicetileté války, které se odehrály na našem území, revoluční rok 1848, tzv. Jaro národů, je rokem boje za svobodnější společnost v Evropě. Jakkoli jsou tyto mezníky rozhodující, historie není jen soupisem suchopárných dat. Jejím hybatelem jsou lidé a prostředí, ve kterém žijí, je neodmyslitelnou kulisou. A právě o tom je historie mezi osmičkami, o lidech, o jejich konání a o krajině, její podobě a jejím utváření napříč epochami. Je volným výběrem historických témat, navázaných na významné letopočty a osobnosti, výkladem s dílčími zastaveními o tom, jak se měnila společnost, její myšlení a tvář.
Počet stran: 192
Vazba: vázaná
Formát: 210 x 250 mm
ISBN: 978-80-7404-304-8
Datum vydání: 25. října 2018
Související články:
Vycházejí ucelené dějiny první republiky
21 krátkých let připomíná Literární kronika první republiky
Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Senát PČR (křest knihy), Historický ústav AV ČR (obálka)
Přečtěte si také
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Aplikace HistoryLab. Jak vypadá novodobé pojetí školy hrou?
- V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
- Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
- Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
- Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.