Zahlavi

Vycházejí ucelené dějiny první republiky

24. 10. 2018

K nadcházejícímu 100. výročí vzniku Československa vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny výjimečnou publikaci Republika československá 1918–1939, představující první ucelené zpracování dějin Československa mezi oběma světovými válkami. Reprezentativní kniha vyniká odborným přístupem, zároveň je však určena nejširší veřejnosti.

Na rozsáhlé, více než tisícistránkové publikaci, edičně připravené Dagmar Hájkovou a Pavlem Horákem, se podílelo 68 českých i zahraničních autorů. Nejnovější poznatky o dějinách první republiky, zpracované formou výkladových textů i kratších materiálů, doplňuje úctyhodných 880 fotografií a dokumentů a 40 map a grafů.

Jeden z největších editorských a publikačních projektů české moderní historiografie nabízí komplexní bilanci, pohled na meziválečnou demokracii v její komplikovanosti a rozmanitosti a zároveň zdůraznění fenoménů, o nichž stále víme velmi málo. „I přes svůj krátký život – pouhých dvacet let – je první republika vnímána jako uzlový bod našich dějin. Snažili jsme se ukázat, na jakých základech vznikala a jak se se svým dědictvím vyrovnávala, v čem byla úspěšná a co se nedařilo,“ podotýkají editoři Dagmar Hájková a Pavel Horák.

Ukázky z knihy jsou k dispozici zde.

Kolektiv autorů, Dagmar Hájková (ed.), Pavel Horák (ed.):
Republika československá 1918–1939

Anotace:

Přestože bylo první republice vyměřeno pouhých dvacet let života, je dnes vnímána jako významná etapa našich dějin, jako jakýsi jejich uzlový bod. Při mnoha příležitostech se na ni odkazuje jako na vzor. Jak ji však doopravdy známe? Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo, mapuje strukturu jeho společnosti, životní rytmy i proměny krajiny. Přitom ukazuje na místa a fenomény, o kterých stále víme velmi málo. Jaká tedy byla politika a společnost republiky, jež je označována za ostrov demokracie v moři autoritativních států? Kniha, na které se podílel mezinárodní kolektiv více než šedesáti autorů, ukazuje Republiku československou v její komplikované rozmanitosti.

Počet stran: 1024
Vazba: vázaná s přebalem
Ilustrace: barevné fotografie
Formát: 210 x 270 mm
ISBN: 978-80-7422-643-4
Datum vydání: 25. října 2018

Související články:

Historie není jen soupis suchopárných dat, říká autorka knižní novinky

21 krátkých let připomíná Literární kronika první republiky

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Masarykova ústavu a Archivu AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce