
Přijďte na Veletrh vědy, uvidíte tornádo, molekulu, špitál i družici
04. 06. 2026
Stovku stánků se zajímavostmi ze světa vědy a výzkumu nabízí do soboty 6. června Veletrh vědy. Koná se na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech a je zcela zdarma. Vítáni jsou všichni zájemci o poutavé informace z nejrůznějších oborů. Zeptali jsme se badatelek a badatelů z Akademie věd ČR, na co by návštěvníky nalákali.
Na stánku Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se lidé dozvědí, jak vzniká tornádo, a to pomocí čajové svíčky a plastového tubusu. „Teplo ze zapálené svíčky začne ohřívat vzduch, který stoupá vzhůru. Ale nebojte, máme to nahlášené, hasiči o nás vědí,“ směje se popularizátor meteorologie Petr Zacharov. Tubus má ze stran mezery, kudy proudí vzduch, který rotuje. Točivý moment zúží stoupající proud vzduchu do úzkého a rychlého víru, což plamen dramaticky vytahuje směrem vzhůru.
Jen pár kroků od Petra Zacharova je k vidění záložní model první československé družice Magion, která vyletěla do vesmíru v roce 1978. „Antény jsou ze svinovacích metrů, zlatý povlak je vyrobený v Safině Jesenice, kde se dělaly šperky, a nahoře je feritové jádro omotané drátem, které tvoří magnetickou anténu,“ popisuje družici Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Díky družici se tehdy podařilo získat takzvané hvizdy, zvukové informace o pozemských blescích. Hvizdy, ale i další vesmírná akustická data je možné si na stánku i poslechnout.

Veletrh vědy si ve čtvrtek 4. června 2026 prohlédl také předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Do špitálu
Přenést se v čase zpět do středověku a představit si, jak to asi mohlo vypadat v lazaretu nebo špitálu, je možné na stánku Historického ústavu AV ČR. „Středověké špitály byly spíš takové útulny nebo zaopatřovací ústavy třeba pro přestárlé. Nemocnicím se více blížila infirmária při klášterech či leprosária pro nemocné leprou,“ říká Dana Dvořáčková-Malá. V Praze v době předhusitské bylo takové leprosárium za hradbami Starého Města u svatého Lazara – dnes se v těch místech nachází Lazarská ulice.
Na stánku si lze prohlédnout lůžko pro nemocného, zájemci si můžou zkusit poznávačku bylinek a historický kvíz, za odměnu si odnesou některý z receptů – například návod na léčivé sušenky Hildegardy z Bingenu.
Jak se cítí cizinec v ČR?
Pod výrazem věda si lidé často představují chemii, biologii, medicínu… jenže věda, to je také bádání o kultuře a společnosti. Na stánku Etnologického ústavu AV ČR mají návštěvníci příležitost zeptat se, jak se taková věda dělá, jaké metody etnologové a antropologové používají a k čemu jejich výzkumy jsou. Jedním z výzkumných témat je migrace. „Rád bych návštěvníky pozval, aby si vyzkoušeli, jaké to je být v kůži člověka, jenž přichází do cizí země a snaží se v ní najít své místo,“ ukazuje Matěj Kratochvíl z Etnologického ústavu AV ČR hru, kterou přichystali na základě příběhů sesbíraných kolegy z oddělení mobility a migrace.
Vidím molekulu!
Do úplně jiné oblasti můžete zavítat v expozici Fyzikálního ústavu AV ČR. „Zabýváme se jednomolekulární mikroskopií. Studuje jednotlivé buňky a proteiny,“ říká fyzik Miroslav Hekrdla a pokračuje ve výkladu poměrně složitého tématu, který ale umí přiblížit i nejmenším dětem. „Připravili jsme si pro ně příběh molekuly a zkoušíme společně na obrázku plném detailů hledat nějaký konkrétní bod,“ pokračuje vědec. Oblíbenou pomůckou je i Albi tužka, kterou děti znají. „Ukazujeme jim, že Albi tužka je vlastně takový malý mikroskop. Přiblížíme tužku ke stránce v Albi knížce a je vidět, že je plná bodů, takových malých QR kódů, které tužce umožňují přehrát skrytý obsah.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Besedy a přednášky
Dvě velké výstavní haly nabízejí pestrý průřez současným výzkumem po následující dny až do sobotního podvečera. Zajímavý program slibuje i Science Point a Keplerův sál, kde se konají besedy a přednášky. Například v pátek se můžou návštěvníci těšit na přednášku odborníků ze Skupiny ČEZ v programu Mise Dukovany: Zrození nového jaderného hrdiny. Ve stejný den se bude nahrávat i live epizoda Podcastu Akademie věd o tom, proč želvy přežily dinosaury.
V sobotu můžou zájemci debatovat s mladými vědci a vědkyněmi v projektu Zeptej se vědce, pro nejmenší návštěvníky je připravená show Zvídavec Live, oblíbený pořad Českého rozhlasu – Rádia Junior.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Romana Kovácsová, Veletrh vědy
Text uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- A / Easy: O fenoménu K-pop, nenávisti na sítích a dvojčatech
- Kvíz, virtuální realita a osmimetrový mozek. Potrapte mozkové závity i o víkendu
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















