Covid-19 je hrozba i příležitost, zaznělo na Evropském festivalu filozofie

Pandemie nemoci covid-19 způsobená novým koronavirem zasáhla do životů lidí na celé planetě. Vedle čistě biologických a medicínských vědeckých oborů má k situaci co říct také filozofie. Téma proto silně rezonuje letošním ročníkem Evropského festivalu filozofie, který se již tradičně koná ve Velkém Meziříčí a na jehož organizaci se podílí Filosofický ústav AV ČR. Akce začala 8. září a potrvá do úterý 15. září 2020.      

Pokud by si někdo představoval, že „festival filozofie“ je besedou několika vousatých myslitelů, asi by byl dost překvapený. Program je rok od roku barvitější a bohatší a přesahuje hranice filozofie jako oboru. Hosty festivalu tak letos byli například popularizátor architektury Adam Gebrian nebo ekonom Tomáš Sedláček.

Jednou z klíčových řečnic měla být slovenská diplomatka a evropská intelektuálka Magda Vašáryová. Bohužel z důvodu koronavirové krize a karanténních opatření musela nakonec svou účast zrušit.

Jedním z vrcholů programu tak letos byla například debata imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a biochemika Zdeňka Hostomského, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„Je velmi důležité, že tato situace dala silný impuls k vývoji principiálně úplně nových, často doslova futuristických diagnostických technik, které by již brzy měly umožnit daleko citlivější a rychlejší detekci nejen koronavirů, ale stovek jiných patogenů. Epidemie podnítila i vývoj nových protivirových léků,“ zmínil Václav Hořejší jako jeden z přínosů, které lze v současné pandemii spatřovat.

Na Evropském festivalu filosofie mj. promluvili ředitel @IOCBPrague Zdeněk Hostomský a Václav Hořejší (@img_cas). Partnerem festivalu je @FLU_AV_CR.

Více na stránkách festivalu: https://t.co/Ciy7cYUEkQ pic.twitter.com/ocLrYa4zqU

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) September 14, 2020

Z čistě biologického pohledu můžeme podle Zdeňka Hostomského považovat současnou koronavirovou pandemii za relativně snadno uchopitelnou. Můžeme se přitom spolehnout na vědu a biomedicínský výzkum, že brzy přinesou uspokojivá řešení, ať už v podobě léků, nebo vakcín. Mnohem větší neznámou ale přinášejí oblasti politiky a ekonomiky.

„Pozorujeme inherentní nejistotu v sebe sama a své kořeny, včetně oživení zdiskreditovaných ideologií, které popírají samu podstatu západní civilizace a deklarují jako svůj cíl její zrušení. Nám se v této těžké době naskýtá příležitost nejen se k západní civilizaci hrdě přihlásit, ale v období otřesů a nejistot ji i zásadním způsobem podržet a afirmovat,“ řekl ve svém příspěvku biochemik Zdeněk Hostomský.

Filozofie na Vysočině

Festival se již tradičně koná ve Velkém Meziříčí. „První ročník se uskutečnil jako společná akce Velkého Meziříčí s partnerskými městy – italskou Modenou a francouzským Saint-Émilion. Kraj Vysočina nemá vlastní univerzitu, proto se nám líbila myšlenka vytvořit filozofickou platformu pro hledání odpovědí na otázky o povaze dneška, kde by se návštěvníci festivalu zapojili do otevřené diskuze k věcem, které nás obklopují, něco se dozvěděli, vzájemně se obohatili,“ vysvětlil ředitel festivalu Milan Dufek.

Podrobné akce o historii festivalu i současném programu naleznete na webových stránkách projektu a na profilech na sociálních sítích.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?