Zahlavi

Archeologické léto láká na komentované prohlídky či vykopávky v přímém přenosu

18. 06. 2025

Odkrýváme příběhy minulosti. Tak zní motto letošního ročníku Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro milovníky archeologie a historie. Zájemci mají možnost podívat se v doprovodu zkušených odborníků na více než stovku známých i zapomenutých lokalit po celé republice, prozkoumat je a dozvědět se něco nového.

Vydejte se po stopách našich předků a navštivte archeologické památky ve svém okolí. Na výpravách vás budou provázet zkušení archeologové, kteří vás svým vyprávěním přenesou do dob dávno minulých. Akci, která se koná již šestým rokem, společně připravily brněnský a pražský Archeologický ústav AV ČR ve spolupráci s muzei, galeriemi, univerzitami a dalšími výzkumnými institucemi.

Jedním z největších lákadel letošní sezony jsou komentované prohlídky „šikmého kostela“ sv. Petra z Alkantary, nejznámějšího pozůstatku města Karvinná, které vzniklo s rozvojem těžby uhlí a zaniklo poškozením zdejší zástavby poddolováním ve druhé polovině 20. století. Součástí prohlídky je také návštěva místního nejstaršího hlubinného dolu Gabriela, nacházejícího se jen půl kilometru od kostela, který proslavila zejména oblíbená knižní trilogie Karin Lednické.


„Šikmý kostel“ sv. Petra z Alkantary se nachází v městské části Karviná-Doly, na jejímž území původně stálo město Karvinná.

Mince, hrnce a cihly
Na Vysočině se můžete těšit například na komentovanou prohlídku Stříbrného domu v Jihlavě. Archeologický výzkum, který se uskutečnil při rekonstrukci tohoto honosného měšťanského stavení, odhalil mimo jiné vybavení královské mincovny ze 13. století.

V jihočeské Volyni jsou k vidění nálezy a dokumenty související s nedávným archeologickým výzkumem, které jsou jinak veřejnosti nepřístupné a zatím uložené v depozitářích. V areálu nynější tvrze, kde také sídlí městské muzeum, odborníci doložili osídlení již od 12. století. Součástí prohlídky je i „experimentální“ hrnčířské nebo cihlářské pracoviště.

Archeologie v přímém přenosu
Podle organizátorů je každoročně velký zájem o vstup přímo na probíhající terénní práce. Můžete zde nahlédnout pod ruce archeologů a zjistit, co pátrání po stopách minulosti obnáší. V září se uskuteční záchranný archeologický výzkum valu předhradí Karlova hrádku u Purkarce, který vznikl pravděpodobně ve 13. století na vysokém ostrohu nad vltavským údolím.


Archeopark Pavlov, unikátní místo, kde před 30 000 lety žili lovci mamutů. (CC)

Na jižní Moravě na vás čeká například expozice Archeoparku Pavlov a lokality Dolní Věstonice, odkud pochází slavná Věstonická venuše. Dále se můžete projít po akropoli nejvýznamnějšího velkomoravského hradiště v Mikulčicích nebo prozkoumat pozůstatky Melic, jednoho z nejkrásnějších hradů Koruny české ze 14. století.

Kalendář akcí včetně rezervačního formuláře je k dispozici na webových stránkách Archeologického léta, účast na většině z nich je zdarma, je však nutná včasná rezervace.

Jak vidí krajinu archeolog z nebeské výšky? Tématu letecké archeologie, která je od loňského roku rovněž součástí programu Archeologického léta, jsme se věnovali ve fotoreportáži nazvané Archeologie z letadla v A / Magazínu 1/2025.

Snímky z letecké výpravy v doprovodu Martina Gojdy z pražského Archeologického ústavu AV ČR si můžete prohlédnout také ve fotoreportáži Letecká archeologie: jak se hledají stopy našich předků z nebeské výšky.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Národní památkový ústav

Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce