Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
22. 02. 2024
Světoznámého šachistu, exilového ruského politika a odpůrce režimu Vladimira Putina přijali v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě předsedkyně Eva Zažímalová a člen Akademické rady David Honys. Akademie byla jedním z několika málo míst, která Garry Kasparov při svém třídenním pobytu v Praze navštívil.
Bývalý šachový velmistr je v současné době jedním z lídrů ruské exilové opozice a aktivně se staví proti válce na Ukrajině. Ve středu 21. února 2024 se setkal s předsedou vlády Petrem Fialou a ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským.
Svými cestami se snaží získat podporu pro svůj opoziční projekt. „Nejde čistě o politickou věc, má více rozměrů. Podpora ze strany Akademie věd, jako vysoce respektované instituce, je proto pro nás velmi důležitá,“ řekl Garry Kasparov po setkání s předsedkyní Evou Zažímalovou a Davidem Honysem, který má v Akademické radě na starosti mezinárodní spolupráci.
Akademie věd ČR se od počátku ruské agrese na Ukrajině staví na stranu napadené země. Nedávno vyhlásila už druhou výzvu stipendijního programu Researchers at Risk Fellowship otevřenou pro výzkumníky ze zemí ohrožených válečným konfliktem, včetně ukrajinských vědců a vědkyň.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.