Akademie věd ČR hostila dvoudenní vědecké setkání UK-Czech Republic Bilateral International Meeting
06. 02. 2024
Probíraná témata se týkala udržitelného zemědělství, ochrany biodiverzity v době změny klimatu a epigenetické terapie rakoviny, neurodegenerativních a civilizačních chorob. Úvodní slovo pronesli za českou stranu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a David Honys z Akademické rady, za britskou stranu pak Ian Wiggins z Royal Society. Událost se konala ve dnech 31. ledna a 1. února 2024 v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Na programu byly příspěvky Miroslava Trnky z Czechglobe, Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR. Mezi hosty z Británie byli David Baulcombe a Rhys Green z Univerzity v Cambridge nebo Lars Østergaard z Univerzity v Oxfordu.
Účastníci měli příležitost prezentovat aktivity a výsledky svých výzkumných týmů či laboratoří, diskutovat a hledat průsečíky či nové přístupy, které by mohly vést k navázání dlouhodobé bilaterální spolupráce.
Přednášky probíhaly paralelně ve dvou konferenčních sálech a byly doplněny o plenární sekce, kde se diskutovala témata společná pro obě skupiny odborníků jako nové genové techniky (např. CRISPR) nebo epigenetické regulace.
Skupinu českých a britských expertů přivítal také britský velvyslanec Matt Field v rezidenčních prostorech britské ambasády.
Setkání se zúčastnili odborníci z 11 ústavů Akademie věd ČR a ze 13 britských institucí včetně Imperial College London, Univerzity v Cambridge a Univerzity v Oxfordu.
Text: Leona Matušková a Jana Whalen, Akademie věd ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.