Zahlavi

AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku

08. 10. 2025

Akademie věd ČR a Vysoké učení technické v Brně uzavřely 2. října 2025 dohodu, která posílí spolupráci na doktorských studijních programech. Díky novému partnerství a zapojení tří brněnských pracovišť AV ČR se doktorandi dostanou do přímého kontaktu se špičkovým výzkumem a nejmodernější infrastrukturou.

Do spolupráce se zapojují tři brněnské ústavy Akademie věd ČR – Ústav přístrojové techniky, Ústav fyziky materiálů a Ústav analytické chemie. Vysoké učení technické dohodu uzavírá za své technické fakulty a Středoevropský technologický institut – CEITEC.

„Akademie věd má zájem spolupracovat s vysokými školami na vzdělávání doktorandů, co nejintenzivněji. Chceme proto, aby se s prostředím špičkového výzkumu seznámili už během studia,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, který dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů stvrdil svým podpisem.

2025-10-02_Konicek_002
Dohodu o spolupráci podepsali rektor Vysokého účení technického v Brně Ladislav Janíček a předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek

Propojit výuku, špičkový výzkum i inovace
„Spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně vnímáme jako strategický krok, který otevírá nové možnosti pro společné projekty i pro kvalitní vzdělávání doktorandů,“ dodává Marcela Buchtová, která má v Akademické radě AV ČR spolupráci s vysokými školami ve své gesci. A jak dále vyzdvihuje, pro Akademii věd je důležité, aby se studenti a studentky dostali do přímého kontaktu s výzkumem a naučili se pracovat v prostředí mezinárodní vědecké spolupráce: „Brno má v tomto směru mimořádný potenciál, který chceme společně rozvíjet.“

Nová dohoda zohledňuje i legislativní změny v doktorském vzdělávání. Zavádí jednotný rámec pro třístranné dohody mezi studenty, fakultami a výzkumnými ústavy, upravuje otázky financování včetně zajištění minimálního doktorského příjmu, nastavuje pravidla pro nakládání s výsledky výzkumu a klade důraz na ochranu duševního vlastnictví i bezpečnost citlivých informací.

„Jsem proto přesvědčen, že dohoda přispěje ke kvalitní výchově nové generace vědců a techniků, kteří budou připraveni obstát nejen v českém, ale i mezinárodním výzkumném prostředí,“ doplňuje Radomír Pánek.

Součástí spolupráce mezi pracovišti Akademie věd ČR a Vysokým učením technickým v Brně bude rovněž zapojení studentů do vědeckých projektů, povinné zahraniční stáže a podpora publikační činnosti. Cílem je vytvořit prostředí, které mladým badatelům umožní rozvinout potenciál v plné šíři – od základního výzkumu až po praktické aplikace.

„Partnerství nevnímáme jako jednorázový krok,“ vyzdvihuje Marcela Buchtová. Akademie věd ČR chce totiž spolupráci s vysokými školami dále rozšiřovat – a to nejen v Brně, ale i v dalších regionech. „Cílem je, aby se podobná propojení mezi univerzitami a našimi pracovišti stala běžnou součástí doktorského vzdělávání. V praxi to znamená, že podpoříme vznik dalších společných týmů, budeme sdílet infrastruktury a studenty a studentky zapojíme do národních i mezinárodních projektů,“ říká Marcela Buchtová a uzavírá: „Chceme tím vytvářet prostředí, které přirozeně propojuje výuku, špičkový výzkum i inovace.“

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Václav Koníček, Vysoké učení technické v Brně

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce