Zahlavi

A / Magazín o umělé inteligenci, výzkumu rakoviny a spletitých dějinách Krymu

14. 09. 2023

Téma umělé inteligence se na nás valí s novou naléhavostí a intenzitou. Pomyslnou revoluci způsobilo masivní rozšíření technologie ChatGPT. Mnozí byli ohromeni schopnostmi tohoto chatbotu, který dokáže nejen vyhledávat relevantní informace, ale také je dávat do souvislostí a sepsat delší smysluplný text. Jeho schopnosti ale zároveň vyvolaly lavinu otázek a starostí. Některým z nich se věnuje aktuální číslo A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.


3/2023 (verze k listování)
3/2023 (verze ke stažení)

ChatGPT jsme vyzkoušeli i během psaní našeho článku. Vymyslel nám úvod i závěr. S využitím umělé inteligence v programu Midjourney jsme nechali zpracovat obrázky k textu. Rozhovory s vědci z Akademie věd, kteří se tématem AI zabývají, už ale vedl redaktor z masa a kostí. Výsledný produkt si přečtete v článku Svérázná říše umělé inteligence 19 až 31.

Poslechněte si hlavní text v audiopodobě:

Výběr dalších článků:

S humorem proti rakovině – rozhovor s Veronikou Vymetálkovou z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, letošní laureátkou ceny L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Blesky stále neznámé – článek o výzkumu nositelky Prémie Otto Wichterleho Jany Popové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

Krym. Ztracený ráj – článek o spletiteté historii poloostrova, který od roku 2014 okupuje Rusko 

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce