Zahlavi

Začíná 21. cyklus Akademických půlhodinek

14. 10. 2025

Proč z Lipna zmizeli candáti? Jaký druhý život mohou mít opuštěné továrny? A co je pravdy na tom, že klíšťata skáčou ze stromů? Tyto a další otázky zodpoví odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v novém, již 21. cyklu Akademických půlhodinek. Podzimní série sedmi krátkých popularizačních přednášek začíná ve středu 15. října a potrvá do konce listopadu. Koná se vždy ve středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Cyklus zahájí hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra AV ČR přednáškou „Lipno – dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?“, která přiblíží vývoj rybí obsádky v největší české přehradě. Lipno začali jihočeští vědci podrobně sledovat v roce 2008 na popud kolabující populace candáta na začátku milénia. Podařilo se jim odhalit nejen příčiny této krize, ale i mnoho nových informací o chování a životním cyklu tohoto dravce. V přednášce hydrobiolog představí výsledky dlouhodobého sledování ryb v Lipně, ale i potenciální výzvy, které candáty i další rybí obyvatele čekají v blízké budoucnosti.

V přednáškovém cyklu budou následovat další aktuální a rozmanitá témata z přírodních i společenských věd. Posluchači se například dozví, jak funguje včelí jed, jaké hmyzí vetřelce hostí česká příroda, nebo jak konzumní způsob života formuje naše hodnoty, rozhodnutí a každodenní návyky. Praktickou ukázku přinese přednáška o novinkách v laické první pomoci, kdy si budou moci účastníci vyzkoušet první pomoc ve virtuální realitě a zjistit účinnost resuscitace s využitím moderních technologií.

Akademické půlhodinky společně pořádají Biologické centrum AV ČR a Jihočeská univerzita už od roku 2013. Od té doby si získaly stálé posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují výsledky své práce srozumitelně a poutavě, aby zaujaly i laiky. Jak napovídá název, každá přednáška trvá přibližně 30 minut a po jejím skončení následuje prostor pro dotazy a diskusi.

Program 21. cyklu Akademických půlhodinek:

  • 15.10. Jan Kubečka: Lipno - dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?
  • 22.10. Vendula Moravcová: Brownfieldy: druhý život opuštěných míst
  • 29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech
  • 5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století
  • 12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč nás včelí bodnutí tak bolí
  • 19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)
  • 26.11. Aleš Bezděk: Invazní hmyz

Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7684-akademicke-pulhodinky-21-cyklus/

Kontakt:

Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz  

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce