
Vyšší zastoupení žen ve vědě? Pomůže i větší důraz na bezpečí a respekt
09. 02. 2023
U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě připravilo Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR informační kampaň zaměřenou na téma bezpečí a respektu v akademickém a vědeckém prostředí. Zastoupení žen ve vědě je v ČR stále velmi nízké, 28 % představuje jedno z nejnižších čísel v rámci zemí EU. Kromě stereotypů, platových rozdílů nebo problémů se sladěním práce a péče hraje svou roli i celková kultura ve vědě a výzkumu. Jak ukázal evropský výzkum UniSAFE, na kterém se NKC podílí, 66 % žen studujících a pracujících v akademické sféře má nějakou zkušenost s genderově podmíněným násilím a obtěžováním. Setkání s takovým chováním přispívá k tomu, ženy vědecké prostředí opouštějí nebo do něj ani nenastoupí.
„Z případů, které se v nedávné době objevily i v českém akademickém prostředí, je jasné, že se jedná o významný systémový problém a ne jen excesy několika jednotlivců. Kultura vědeckých institucí musí projít změnou a instituce by se měly naučit tento problém řešit. Jejich prestiž by měla stát nejen na skvělých vědeckých výstupech, ale i na bezpečném a respektujícím prostředí, které umožní ženám i dalším lidem naplno rozvíjet svůj talent,“ uvedla ke kampani vedoucí NKC Marcela Linková.
Cílem kampaně je nejen poukázat na to, o jak zásadní problém se jedná, jaké má formy a dopady na přeživší i osoby, které jsou svědky násilí a obtěžování. Akademickým institucím nabídne také příklady dobré praxe ze zahraničí. Součásti je i připomenutí výzvy Call for action, která je výstupem mezinárodní konference k genderově podmíněnému násilí pořádané NKC v listopadu 2022 v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.
Z výzkumu UniSAFE, kterého se zúčastnilo přes 42 tisíc osob studujících a pracujících na univerzitách z 15 zemí Evropy vyplynulo, že mezi dopady násilí a obtěžování patří mimo jiné sociální vyloučení, pocit ohrožení a pocit nepohody u těch, kdo se s tímto problémem setkali. Ovlivňuje i práci a studium. Negativní dopady na práci měl u 87 % osob a na studium u 90 % osob, které jej zažily. Následky násilí a obtěžování dopadají na ženy více než na muže. Častěji se cítí vyloučené, necítí se dobře nebo bezpečně. Nemohou se tak naplno věnovat vědecké činnosti nebo studiu a rozvíjet svůj talent.
V loňském roce zpracovalo NKC analýzu výročních zpráv českých veřejných vysokých škol. Většina z nich se tématu genderově podmíněného násilí v nějaké podobě věnuje. Oproti předchozím letům vzrostl například počet vnitřních směrnic, přibylo i několik škol, které zavedly etickou komisi a začínají zřizovat pozice ombudsosoby. Z výročních zpráv ale nejde říci, jak jsou postupy vysokých škol kvalitní, efektivní a jak je školy využívají. Zda se například nejedná jen o formální nebo symbolické kroky. Ukazuje se také, že školy ne vždy informují o všech aktivitách, které při řešení násilí a obtěžování podnikají.
V loni také NKC vydalo příručku k právním aspektům této problematiky, kterou pro něj zpracovala právnička Šárka Homfray. Příručka slouží jako podpůrný materiál pro ombudsosoby i další, kdo se tématu násilí a obtěžování na univerzitách věnují.
Kontakt
Jana Novák Gabrielová
manažerka komunikace NKC – gender a věda
tel.: 775 976 390
e-mail: jana.gabrielova@soc.cas.cz
Kampaň probíhá v rámci projektu sdílených činností CZERA financovaného MŠMT (identifikační kód MS2103).
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.