Zahlavi

Věda hraje při zvládání pandemie klíčovou roli, ukázala konference

16. 07. 2020

Vědci jednali spontánně, pružně a zásadně pomohli Česku překlenout období pandemie. I to zaznělo na celodenní konferenci o významu vědy a výzkumu pro zvládnutí zdravotních i socioekonomických dopadů nemoci covid-19. Akce se konala ve středu 15. července 2020 v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a uspořádala ji Akademie věd ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Radou pro výzkum, vývoj a inovace a Českou konferencí rektorů.

„Říká se, že věda je investice do blízké i vzdálené budoucnosti. A pod to bych se stokrát podepsala. Pandemie nám ukázala, jak moc je důležité, že má naše země relativně rozvinutou vědecko-výzkumnou infrastrukturu. Ta je totiž naprosto klíčová proto, aby se stát mohl v kritických situacích tohoto typu bránit,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.


Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová

Připomněla, že akademická pracoviště v boji s novým koronavirem zdaleka nepřispěla jenom testováním. Věnovala se také vývoji ochranných pomůcek, nových materiálů a testovacích metod nebo výzkumu viru samotného. Pandemie ale zaměstnala i odborníky na ekonomiku či sociální a humanitní vědy.

„Pandemie je velice komplexní záležitost, která postihla všechny oblasti našeho života, a dotkla se tak mnoha odvětví vědy. Akademie věd ČR je v naší zemi jedinou výzkumnou institucí, která s výjimkou klinické medicíny pokrývá všechny vědní obory. Mohli jsme tedy velmi pružně reagovat a vzájemně se radit,“ uvedla Eva Zažímalová a zdůraznila, že aktivita, kterou výzkumné instituce vyvíjely, vycházela po většinou zezdola a byla naprosto spontánní. Vědci podle ní budou spolehlivou zálohou i v případě další vlny pandemie či jiných hrozeb.

V krizi padají bariéry

„Akademická pracoviště během pandemie zpracovala několik desítek tisíc vzorků, což považuji za senzační úspěch. Ukázalo se, že díky existující infrastruktuře dokážeme pružně zmobilizovat mimořádné kapacity vědy a výzkumu,“ zdůraznil koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Je také fascinující, jak rychle v krizi padly bariéry mezi průmyslem a vědou,“ dodal.


Koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

O nejrůznějších aspektech boje české vědy s novým koronavirem pak v rámci konference, které se zúčastnili také vrcholní představitelé vlády, promluvili další zástupci odborné veřejnosti.

„V oblasti výzkumných infrastruktur patří Česká republika k příkladům dobré praxe,“ sdělil předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Ředitel Českého centra fenogenomiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček ve své prezentaci pohovořil o možnostech využití humanizovaných myších modelů pro studium infekcí jako je SARS-CoV-2 a jejich léčby.

Ekonomické dopady pandemie pak zhodnotil Štěpán Jurajda z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, který na konferenci představil iniciativu IDEA Anti-Covid-19. „Zhruba čtvrtina zaměstnanců čelí redukci mzdy, úvazku, či ztrátě benefitů,“ popsal jeden z důsledků koronavirové krize.

Konferenci Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 mohli zájemci sledovat i virtuálně prostřednictvím webového streamu. Její záznam je k vidění zde.

Tiskovou konferenci z akce můžete zhlédnout zde.

Souhrn aktivit, které Akademie věd ČR během pandemie podnikala, najdete v článku zde.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Video: Studio OAT

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce