Zahlavi

Světelné znečištění škodí přírodě i lidskému zdraví. Pomůže nová norma?

18. 04. 2023

Jak optimalizovat venkovního osvětlení, aby se snížily jeho negativní dopady na živou přírodu a zdraví člověka? Pomůže k regulaci rušivého světla nová norma? Nad těmito otázkami diskutovali odborníci z různých vědních oblastí na semináři, který uspořádala Komise pro životní prostředí AV ČR. Setkání se uskutečnilo 11. dubna 2023 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Většina zúčastněných by ocenila přísnější limity, zároveň se shodují, že k relevantním závěrům jsou třeba další odborné studie a měření.

Světelné znečištění, případně světelný smog. Tento globální fenomén se objevil v posledních několika desetiletích. Představuje nepřímé působení zdrojů umělého světla díky odrazům a rozptylu světla v atmosféře. Obecně označuje všechny negativní jevy, které s sebou přináší umělé osvětlení. Rušivé světlo na lokální úrovni pochází například ze světelných reklam, nasvícených památek a architektury, ale také nevhodně instalovaných pouličních lamp. Správně by lampa měla svítit jen pod sebe a nikoli nad horizont. Vhodnější jsou teplé barvy světla, nevhodné LED diody.

Mezi hlavní projevy patří pronikání světla do příbytků, oslnění a osvětlení míst, kde to není žádoucí – vyskytují se tam například rostliny a živočichové. Parky trpící tímto neduhem se pomalu stávají mrtvými místy, noční biodiverzita je v ohrožení. Rostlinné i živočišné druhy ubývají a vymírají. Dalším z negativních dopadů světelného znečištění je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování. A byli to právě astronomové, kteří na problematiku začali před více než padesáti lety upozorňovat.

Nejde však jen o riziko ekologické, ale také bezpečnostní a zdravotní. Neblaze působí nejen na přírodu a ekosystémy, ale také na lidské zdraví. U člověka narušuje jeho vnitřní biologické hodiny, takzvaný cirkadiánní rytmus, a tím negativně ovlivňuje kvalitu spánku. Projevuje se únavou, snížením pozornosti i výkonnosti. Může dokonce vést i k rozvoji duševních chorob a dalších onemocnění.


Světlo lamp láká můry a ostatní hmyz. Létají kolem něj celou noc, spotřebovávají mnoho energie a mohou se stát snadnou kořistí predátorů.

Rušivé světlo je vážný problém – norma jej má omezit
Cílem semináře, který uspořádala Komise pro životní prostředí AV ČR, bylo představit novou normu Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení (ČSN 36 0459) a diskutovat její potenciál pro prevenci vzniku rušivého světla a snižování jeho dopadů na živou přírodu a zdraví člověka. Její vznik je jedním z důležitých kroků pro optimalizaci venkovního osvětlení a pro promítnutí parametrů šetrného osvětlování do české legislativy.

Dokument stanovuje požadavky na omezení nežádoucích účinků trvalého venkovního elektrického osvětlení v těchto oblastech: venkovní pracoviště a sportoviště, pozemní komunikace, reklamní a architektonické osvětlení. Pro ostatní venkovní osvětlení, jako jsou například stavby pro bydlení a rekreaci, je norma doporučující. Netýká se dočasného venkovního osvětlení (vánoční trhy, kulturní a společenské akce apod.) ani parametrů svítidel u dopravních prostředků.

Samotnou normu představil její autor Petr Žák z ČVUT v Praze. Zdůraznil, že jde o víceoborovou problematiku, jež souvisí nejen s ochranou životního prostředí, ale i s dalšími oblastmi a veřejnými zájmy. Odborníci debatovali především nad otázkou, zda vzhledem k závažnosti problematiky vytváří norma dostatečný základ pro právně závaznou regulaci venkovního osvětlení v České republice. Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, který seminářem provázel, k tomu dodal: „Veřejný zájem, proč svítíme a proč bychom naopak svítit neměli, se v průběhu noci mění. Zatímco z večera a ráno je to bezpečnost lidí, v noci, kdy lidi spí, to je ochrana přírody.“


Z hlediska bezpečnosti lidí jsou limity pro venkovní osvětlení nastaveny dostatečně.

Tvůrci normy uplatnili při stanovení limitů územně diferencovaný přístup. Zónování cílí na ochranu cenných částí nezastavěného území s ohledem na charakter krajiny a sídelní strukturu České republiky. Přínosem nové normy je tedy stanovení nepřekročitelného limitu jasové (fotopické) intenzity venkovního osvětlení v jednotlivých zónách. Měření hodnot relevantních ukazatelů je však technicky náročné a interpretace složitá, neboť výsledky ovlivňují další faktory včetně atmosférických jevů a charakteru sídel.

Ochrana nočního životního prostředí
Diskuze odborníků poukázala na některé slabiny nové normy. Podle jejich názoru by se limity měly zpřísnit. Nepředstavují totiž dostatečný stimul k optimalizaci venkovního osvětlení tak, aby lidem zajišťovalo dostatečný zrakový komfort související s bezpečností a zároveň co nejméně narušovalo přirozené noční prostředí a s ním spojené pochody v organismech lidí, rostlin a živočichů.

„Pro konkrétní posouzení dopadu světelného znečištění na životní prostředí je nutné brát v úvahu spektrální citlivost celého ekosystému v daném prostředí a neomezovat se pouze na fotometrické údaje, které se dnes berou jako směrodatné,“ podotýká Petr Baxant z VUT v Brně.


Některé druhy ptáků v noci migrují nebo loví. Umělá světla je matou.

Na základě vyjádření zúčastněných odborníků a následné diskuze se Komise pro životní prostředí AV ČR domnívá, že by se limity stanovené normou měly přezkoumat a případně zpřísnit. Mimo jiné doporučuje, aby řešení specifických požadavků jednotlivých aplikačních oblastí, jako jsou například reklama, architektura a sportoviště, bylo oddělené tak, jak tomu bylo v první verzi návrhu normy. Poté by bylo možné pracovat s přísnějšími limity, které lze v daných oblastech aktuálně splnit.

Komise ocenila novou normu jako první krok k optimalizaci venkovního osvětlení. Následovat by však měly i další kroky pro vytvoření funkčního rámce ochrany nočního prostředí, zejména revize stávajícího znění normy. Ta by měla zohlednit především nejnovější vědecké poznatky a zpětnou vazbu odborníků z oblastí ochrany přírody a krajiny, ochrany zdraví obyvatel, urbanismu, architektury a památkové péče.

Podrobnější informace ze semináře budou zveřejněny na webových stránkách Akademie věd ČR v sekci Pomocné orgány Akademické rady AV ČR.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce