Zahlavi

Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu

27. 01. 2026

Dvě interaktivní mapy Říčan a Pacova představuje u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu v úterý 27. ledna Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Nové mapy navazují na projekt MemoMap Praha.

Mapy uživatelům umožňují zkoumat osobní příběhy židovských obyvatel v historickém prostředí, v němž se odehrávaly zásadní proměny jejich života v době protektorátu.

„Naším cílem je nabídnout lidem nástroj, díky němuž mohou příběhy jednotlivců vnímat přímo v krajině a městském prostoru,“ říká Magdalena Sedlická z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „V obou městech jsme pracovali s rozmanitými archivními materiály i s místními komunitami, které se na výzkumu aktivně podílely.“

Aplikace umožňují nahlédnout do mikrohistorie vylučování Židů, mapují místa každodenního života, omezování občanských práv i současné formy připomínání. Nabízejí přístup k fotografiím obětí, digitalizovaným dokumentům, příběhům, připomínkovým událostem a konkrétním lokalitám. Díky optimalizaci pro mobilní zařízení lze s mapami pracovat i přímo v terénu.

Výběr Pacova a Říčan nebyl náhodný. Obě obce dlouhodobě patří k místům, kde je paměť židovských obyvatel živou součástí místní kultury a veřejného prostoru. V Pacově se to projevuje například aktivitami spojenými se záchranou a renovací místní synagogy, v Říčanech zase silnou tradicí pietních a připomínkových akcí věnovaných židovským obětem nacistické perzekuce. V obou případech existovala snaha najít nové způsoby, jak tuto historii zpřístupnit širší veřejnosti a propojit ji s konkrétními místy.

MemoMap Pacov

Věra Kaufmannová, rodačka z Pacova, vyrůstala v dobře zavedené a společensky respektované židovské rodině. V důsledku narůstající perzekuce musela opustit studia i práci v Praze, její rodina byla postupně zatýkána a deportována a ona sama prošla ghettem Terezín, koncentračním táborem Osvětim a nucenými pracemi. Přestože přišla o většinu svých blízkých, podařilo se jí uprchnout z pochodu smrti, přežít v ilegalitě až do konce války a po osvobození se vrátit domů. Funkce Příběhové mapy umožňuje zkoumat životní dráhu Věry Kaufmannové a dalších židovských obyvatel Pacova. Její osud názorně ukazuje, jak systematická diskriminační opatření krok za krokem ničila židovským obyvatelům život.

„Pacov má mimořádně bohatou a dosud málo známou židovskou historii. Díky spolupráci s místním spolkem Tikkun Pacov bylo možné propojit archivní výzkum s pamětí místa,“ zdůrazňuje Magdalena Sedlická.

MemoMap Říčany

Na vzniku MemoMap Říčany se podíleli žáci 2. ZŠ Bezručova a 3. ZŠ U Říčanského lesa, Městský úřad Říčany a Muzeum Říčany. Přibližuje i unikátní příběh říčanské Tóry, která patřila zdejší židovské komunitě; během holokaustu ji úřady zabavily a putovala postupně až do Londýna. Záložka Připomínkové akce informuje o paměťových a pietních aktivitách ve městě.

Zapojení místních komunit bylo nesmírně cenné, zejména je třeba vyzdvihnout zapojení Městského úřadu Říčany,“ dodává Magdalena Sedlická.  

Kontakt:

Magdalena Sedlická
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
sedlicka@mua.cas.cz

Daniela Bartáková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
bartakova@mua.cas.cz

Jitka Jindřišková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
jindriskova@mua.cas.cz
+420 775 236 635

TZ ke stažení zde.

Obchod Strašnovových na náměstí v Říčanech

Obchod Strašnovových na náměstí v Říčanech

Zdroj: Fotoarchiv Muzea Říčany
MemoMap Pacov

MemoMap Pacov

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce