
Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
16. 01. 2026
Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.
Fosilie nalezené u polské obce Zwierzyniec, staré přibližně 12 milionů let, zahrnují unikátní neúplnou lebku, kterou vědci identifikovali jako druh Trionyx cf. vindobonensis. Dosud se přitom předpokládalo, že v této části Evropy dominoval jiný rod, známý především z českých nálezů.
„Pracovali jsme s modelem, podle kterého byla Evropa v miocénu biogeograficky rozdělena na jižní a západní část, kde se měl vyskytovat rod Trionyx, zatímco střední a východní Evropu měl obývat rod Rafetus. Rafetus bohemicus je dobře známý druh popsaný právě z Česka, konkrétně z lokality Břešťany u Bíliny. Nový nález z Polska však tuto teorii vyvrací,“ vysvětluje Milan Chroust.
Přítomnost rodu Trionyx takto hluboko v centrální Evropě naznačuje, že se hranice výskytu obou rodů překrývaly a vládla mezi nimi konkurence. Pravděpodobné je, že Trionyx začal postupně vytlačovat linii Rafetus směrem na východ, kde tito živočichové přežívají v Asii dodnes.
Objev v Polsku je jedním z nejsevernějších výskytů kožnatkovitých želv a dokládá, že i když skončila jedna z nejteplejších fází třetihor, tzv. miocenní klimatické optimum, panovaly ve střední Evropě podmínky vhodné pro tropickou faunu.
Publikace: Pochat-Cottilloux, Y., López-Torres, S., Chroust, M., Georgalis, G. L., Górka, M., & Tałanda, M. (2026). First occurrences of Trionychidae (Testudines, Cryptodira) from the Miocene of Poland: Detailed cranial anatomy and biogeographic implications. Journal of Anatomy. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.70095
Kontakt:
Milan Chroust
Geologický ústav AV ČR
chroust@gli.cas.cz
+420 724 089 140
Přečtěte si také
- Výlet do středověku: Zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny znovu ožívají
- NextGen Synergy: mezinárodní konference ke strojovému učení a teorii řízení
- V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg
- Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum
- Světově unikátní záznam padající hvězdy díky české technologii
- Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
- Čeští a tchajwanští vědci představí spolupráci ve výzkumu sesuvů
- O víkendu foťte přírodu kolem sebe a zapojte se do City Nature Challenge 2026
- Neblahé dědictví zrušení superhrubé mzdy
- Akademický sněm schválil programové priority Akademické rady do roku 2029
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


