
Emisní povolenky: návrh mechanismu bránícímu neúnosnému nárůstu cen
24. 09. 2025
Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou studii k evropskému systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) – klíčovému nástroji, který zajišťuje, že za vypouštění skleníkových plynů se platí a že se vyplatí investovat do čistších technologií. Studie potvrzuje, že systém skutečně pomáhá snižovat emise a je nákladově efektivní, zároveň však upozorňuje, že současné mechanismy na stabilizaci cen povolenek nejsou dostatečné. Autoři proto navrhují zavést cenové pásmo, tedy minimální a maximální cenu povolenek, které by udrželo ceny v rozumných mezích a zajistilo, že systém zůstane dlouhodobě funkční a společensky přijatelný.
Evropský systém povolenek je již dnes úspěšný – od roku 2005 se emise v sektorech zahrnutých do EU ETS snížily téměř o 40 %, zatímco celkové emise EU klesly o necelých 30 %. Empirické studie zároveň ukazují, že povolenky nebrzdí hospodářský růst ani zaměstnanost. Při srovnání s ekonomickými odhady klimatických škod se současné ceny povolenek ani nejeví nadměrně vysoké.
Rozšíření zpoplatnění emisí i na skleníkové plyny generované dopravou a vytápěním budov v rámci nového systému EU ETS 2 je ekonomicky efektivním nástrojem na snížení emisí a pro účinnou ochranu klimatu. Nicméně, aby systém EU ETS 2 dobře fungoval, je nutno stanovit jak budoucí množství vydávaných povolenek, tak mít mechanismy proti nadměrným cenovým výkyvům. Příliš nízké ceny nepovedou k dosažení klimatických cílů, příliš vysoké ceny naopak povedou k neúnosným dopadům na občany a zesílí odpor vůči opatřením a ochraně klimatu obecně.
Současné ochranné mechanismy v systému EU ETS nejsou pro stabilizaci cen dostatečné. Zároveň existuje několik faktorů, které mohou vést k tlaku na růst cen povolenek: vyšší klimatické ambice Evropské unie, přísné nastavení počátečního množství povolenek v EU ETS 2 a nejistoty ohledně technologického vývoje. V současnosti je hlavní pojistkou proti výkyvům cen v EU ETS rezerva tržní stability (MSR) tvořená rezervní zásobou emisních povolenek. Ta funguje jako automatický mechanismus, který určuje, kdy se emisní povolenky stahují z trhu do rezervy a kdy se naopak uvolňují zpět. Ukazuje se však, že MSR se současným nastavením dostatečnou ochranu proti nárůstu ceny nenabízí. Dokonce může cenové šoky i zesilovat a není účinná při rychlém a rovnoměrném růstu cen povolenek.
Autoři studie IDEA jako vhodné řešení navrhují zavedení cenového pásma – tedy minimální a maximální ceny povolenek. Tento mechanismus se již využívá v některých dalších regionech a je podpořen odbornou literaturou.
„Cenové pásmo by zajistilo, že ceny nebudou příliš nízké, aby nevymizel motivační efekt ke snižování emisí, ani příliš vysoké, aby nedopadly neúnosně na občany a nezpůsobily odpor vůči klimatické politice,“ vysvětluje spoluautor studie Tomáš Protivínský.
Přiměřené ceny emisních povolenek umožní dosahovat klimatických cílů bez neúnosné zátěže občanů a ekonomiky. Při ceně povolenky v EU ETS 2 kolem 55 €/t CO₂ by se podle výpočtů IDEA zvýšily roční náklady průměrné české domácnosti zhruba o 5 000 Kč, tedy méně než jedno procento jejího rozpočtu. Domácnosti mají navíc možnost snižovat své dodatečné náklady přechodem na čistší technologie a zdroje energie – právě tento motivační efekt je hlavním smyslem systému povolenek. Pro ty domácnosti, které nemají k takovým alternativám přístup nebo si je nemohou finančně dovolit, je zásadní, aby je stát dokázal včas identifikovat a zajistil jim cílenou a účinnou pomoc prostřednictvím Sociálního klimatického fondu a dalších výnosů z emisních povolenek.
Emisní povolenky zůstávají klíčovým pilířem evropské klimatické politiky. Díky nim lze dosahovat klimatických cílů nákladově efektivním způsobem a bez ohrožení ekonomiky. Aby však systém odolal budoucím tlakům na růst cen a zůstal dlouhodobě stabilní, je nezbytné doplnit ho o skutečně spolehlivé ochranné mechanismy.
Kontakt:
Tomáš Protivínský, tomas.protivinsky@cerge-ei.cz
Silvester van Koten, slvstr@gmail.com
Přečtěte si také
- Program festivalu Týden AV ČR je zveřejněný. Nově nabízí i kino
- Akademie věd ocení v tomto týdnu pět osobností
- Nově objevené houby hrají větší roli v přírodě, než se předpokládalo
- Věda ve službách veřejnosti. Dekádu výzkumů ukáže nová výstava
- Rodinná politika a porodnost ve volebních programech stran a hnutí
- Přístroj SELINA míří do laboratoře NASA
- Dostupné bydlení ve volebních programech stran a hnutí
- Třináct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"
- Češi a Korejci hledají mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek z rostlin
- Noc vědců v ČB: alchymistické pokusy, zlato i vesmírná naleziště diamantů
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.