Zahlavi

Chromozomy ve vajíčku řídí své vlastní rozdělení, zjistili vědci

23. 10. 2019

K vývoji a testování nových léčebných metod vědci používají jako modelový organismus nejčastěji myši. V procesu vývoje vajíček se přitom doposavad mělo za to, že základní mechanismy dělení chromozomů jsou u člověka a u myši rozdílné. Společný tým amerických výzkumníků z Baltimore a vědecké skupiny Petra Šolce z Akademie věd ČR nyní prokázal opak: lidské, stejně jako myší chromozomy shodně produkují bílkovinu, která řídí jejich vlastní dělení. Překvapivý objev, který může vést k posunu v porozumění příčin neplodnosti nebo Downova syndromu, publikoval minulý týden vědecký časopis The EMBO Journal.

Vajíčka jsou pohlavní buňky, které se u žen tvoří ve vaječnících, a jsou nezbytná pro reprodukci. Vajíčka vznikají z tzv. oocytů během procesu, který se nazývá meióza. Během meiózy dochází dvakrát k rozdělení chromozomů, přičemž relativně často je rozdělení chromozomů chybové. Tyto chyby mají za následek neplodnost nebo vedou k závažným vývojovým poruchám, kde nejznámějším případem u lidí je Downův syndrom.

„Lepší porozumění molekulárním mechanismům meiotického zrání oocytů je důležité pro další vývoj a pokrok lidské reprodukční medicíny,“ říká Petr Šolc z Centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, které na výzkumu spolupracovalo s odborníky z baltimorského Whiting School of Engineering a Johns Hopkins University School of Medicine.

Američtí vědci do studie přispěli především mikroskopickými technikami, kterými měřili aktivitu sledované bílkoviny v živých oocytech. Využili přitom fluorescenci, aby oocyty pod mikroskopem zviditelnili. Česká strana přispěla hlavně mikroskopií živých oocytů, která umožňuje proces celé meiózy sledovat v čase a analyzovat dělení chromozomů. „Zjistili jsme, že základní mechanismy těchto procesů jsou stejné jak v oocytech člověka, tak myši,“ vysvětluje Dávid Drutovič, autor článku v The EMBO Journal.

Mezinárodní výzkum byl financován granty od amerického Národní ústavu zdraví (National Institutes of Health) a českého ministerstva školství v rámci programu Inter-Excellence.

Rozdělení chromozomů během dělení buněk zajišťuje tzv. dělicí vřeténko. Jeho výstavba je závislá na bílkovině jménem RAN. Obrázek ukazuje časové momenty meiózy, kde byla aktivita RAN utlumena: dělicí vřeténko je proto chybně vystaveno a chromozomy se nedělí správně.

Odkaz na časopis The EMBO Journal:
URL: https://www.embopress.org/doi/10.15252/embj.2019101689
DOI: https://doi.org/10.15252/embj.2019101689

Na titulní fotografii je vidět defektní dělicí vřeténko

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Dávid Drutovič

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce