Akademie věd slaví výročí 100 let moderní archeologie

100 let vědeckého výzkumu, ale i vytváření národní identity a posunu k moderním technologiím a prezentaci archeologického dědictví veřejnosti připomněla společná konference pražského a brněnského Archeologického ústavu AV ČR. Jeden z nejstarších ústavů Akademie věd, Archeologický ústav, byl založen – pod názvem Státní archeologický ústav – právě před 100 lety, v listopadu 1919. Jeho prvním ředitelem byl vynikající etnolog, antropolog a odborník na slovanskou archeologii Lubor Niederle, který ho vedl až do roku 1924.

Na konferenci nazvané 100 let moderní archeologie se v prostorách Akademie věd na Národní třídě sešli ve středu 11. prosince čeští i zahraniční vědci a také zástupci univerzit a vysokých škol, ústavů památkové péče, muzeí, Ministerstva kultury a dokonce i Jindra Niederlová a Jiří Semrád z rodiny profesora Niederla.

Různorodé auditorium jako by odráželo široký záběr činnosti odborníků Archeologického ústavu AV ČR Praha a Archeologického ústavu AV ČR Brno. „Základní koncepce činnosti Státního archeologického ústavu se vešla profesoru Niederlovi na dvě strany textu. Přesto s ní archeologický ústav coby první profesionální instituce zaměřená na vědecké bádání i evidenci a záchranu archeologických památek vystačil až do doby po 2. světové válce,“ připomněl v úvodu konference ředitel pražského pracoviště AV ČR Jan Mařík.

Ústav se poté rozrostl, specializoval, ale stále si udržel svoji původní ideu spojovat vědecký výzkum s památkovou péčí, péčí o archeologické dědictví a kvalitní popularizaci směrem k veřejnosti, bez níž by činnost vědců postrádala smysl.

Na konferenci se slavnostně představila i výpravná publikace

„Oba archeologické ústavy patří – spolu s Orientálním ústavem – k nejstarším pracovištím Akademie věd, a není to překvapivé: archeologie pomáhá poznávat dějiny, ale i utvářet národní identitu a hrdost,“ zdůraznila na konferenci předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Konferenci zahájila předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová společně s Janem Maříkem (druhý zleva) a Lumírem Poláčkem (zcela vpravo), řediteli pražského a brněnského archeologického ústavu AV ČR

Brněnský Archeologický ústav AV ČR se od pražského pracoviště tehdejší Československé akademie věd osamostatnil v roce 1970, v příštím roce bude tedy oslavovat 50 let samostatné existence. Některé aspekty práce mají čeští a moravští archeologové Akademie věd společné – například veškeré informační systémy na správu dat a památkové péče jsou spravovány společně. Jiné, jak podotkl ředitel brněnského ústavu Lumír Poláček, jsou specifické. „Morava byla vždy křižovatka a z toho vyplývají naše základní témata a činnosti: zaměření na paleolit, dobu římskou a stěhování národů a slovanskou a časně středověkou archeologii,“ uvedl Lumír Poláček.

Konference se zúčastnila také Lucia Benadíková, reprezentantka slovenského Archeologického ústavu Slovenské akademie věd Nitra coby připomínka pracoviště, které se od Státního archeologického ústavu oddělilo v roce 1939.

Celé bohaté období sta let existence Archeologického ústavu AV ČR představuje komplexně publikace, kterou na konferenci uvedla jedna z editorů, Marcela Starcová. Téměř třísetstránkovou knihu nazvanou Sto let v archeologii právě vydává nakladatelství Academia. Cílem publikace, na níž spolupracovalo 40 autorů, je seznámit čtenáře s dějinami instituce prostřednictvím stovky krátkých příběhů vázaných na jednotlivá léta její existence. Text je doprovázen dobovými fotografiemi i nově pořízenými snímky zajímavých nálezů a nově zpracovanými přehlednými mapami.

Publikace Sto let v archeologii vychází v nakladatelství Academia

Jak směřuje archeologie k dalším vědním oborům

Konference se kromě stěžejních historických okamžiků zaměřila i na současné či plánované projekty. Nedávný čerstvý nositel ocenění Lumina Quaeruntur Ladislav Varadzin zde například objasnil počínající projekt Šakakúd, v němž se ve spolupráci s University College London zaměřuje na výzkum unikátní zaniklé sídlištní lokality v centrálním Súdánu. Tým archeologů se zde v širším kontextu orientuje na ověření tradiční závislosti mezi změnami životního prostředí a charakterem kulturních systémů. Jedna z otázek počínajícího projektu tak zní Za jakých okolností je pro společnost výhodnější přizpůsobit se zhoršování okolních podmínek a kdy je naopak racionálnější přijmout mobilní způsob života či emigrovat?

Na aplikaci přírodovědných metod v archeologii se ve svém výzkumu zaměřuje Michal Ernée, letošní nositel prestižní Akademické prémie. Na konferenci přednesl příspěvek o původu Jantarové stezky a Čechách v počátcích doby bronzové.

Na titulním snímku zakladatel a první ředitel Státního archeologického ústavu, významný český archeolog, historik a antropolog Lubor Niederle

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Titulní fotografie: Archeologický ústav AV ČR, Praha
Fotografie v článku a galerii: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR
Fotografie obálky knihy: Archeologický ústav AV ČR, Praha

Přečtěte si také

• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
• Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii