Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
23. 04. 2024
Mimořádně čisté dvojrozměrné materiály připravují v unikátním přístroji, v němž panují podmínky ultravysokého vakua, vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Vyvinuli k tomu novou metodu, kterou popisují v odborném časopise ACS Applied Electronic Materials. Metodu bude možné použít i pro produkci dalších materiálů včetně jejich vzájemných kombinací v podobě tzv. víceškálových materiálů, které poskytují jedinečné vlastnosti pro praktické využití.
První dvojrozměrný materiál na světě, grafen, vytvořili před dvaceti lety vědci Andre Geim a Konstantin Novoselov pomocí izolepy. Lepicí páskou odtrhli z grafitu jednu vrstvu atomů, vznikl grafen a vědci za to v roce 2010 obdrželi Nobelovu cenu. Od té doby týmy po celém světě připravují nové dvojrozměrné materiály, vzájemně je kombinují s dalšími nanomateriály a objevují nové typy víceškálových materiálů s jedinečnými vlastnostmi. Unikátní materiály pak nacházejí uplatnění například v elektronických zařízeních, v lékařství či environmentálních technologiích.
V průmyslu se nanomateriály připravují převážně pomocí chemické syntézy a trpí mnoha defekty. Pro vědecké účely jsou ale potřeba dvojrozměrné materiály, které také mají co největší plochu, ale zároveň minimum poruch. Připravují se exfoliací neboli sloupnutím jedné či několika vrstev atomů z krystalu požadovaného materiálu, což se obvykle stále dělá ručně pomocí lepicí pásky a za atmosférického tlaku.
Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR nyní představili unikátní vysokovakuovou aparaturu, kde pomocí exfoliace dokážou připravovat dvojrozměrné materiály, které mají větší plochu a díky kvalitním výchozím krystalům minimum defektů. Ultravysoké vakuum chrání materiál před kontaminací.
„Namísto ruční manipulace je nyní možné exfoliaci provádět v komoře vakuové aparatury pomocí speciálních držáků a pohybů manipulačních ramen,“ shrnuje cíl několikaletého úsilí Jan Plšek z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se na objevu podílel.
100 % z plochy krystalu
Exfoliační aparaturu si vědci postavili v laboratoři přímo na míru. Jako přilnavou podložku použili tenkou vrstvu zlata a stříbra. Krystal sulfidu molybdeničitého (MoS2) pak pomocí manipulátorů přitiskli k podložce a po opětovném oddálení vrstvu dvojrozměrného materiálu přesunuli k dalším testům, aniž by vzorek vystavili vlivu atmosféry.
„Tímto způsobem jsme získali maximální plochu dvojrozměrného materiálu – téměř 100 % z plochy krystalu, bez znečištění a s minimem defektů,“ zdůrazňuje Jan Plšek. Výhodou nového přístroje podle něj je i to, že se příprava vzorku a jeho základní charakterizace děje na jednom místě.
Univerzální využití metody
Přestože metodu, kterou vědci popsali ve studii publikované v časopise ACS Applied Electronic Material, otestovali na krystalu sulfidu molybdeničitého, pokračující výzkum prokázal, že ji lze snadno použít na další vrstevnaté materiály.
Badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR chtějí metodu využívat například v projektu AMULET, do kterého je zapojeno 145 vědců a vědkyň z osmi vědeckých institucí. Cílem tohoto projektu je vyvinout progresivní, tzv. multiškálové materiály se širokým aplikačním potenciálem. Odborníci budou zkoumat, jak víceškálové materiály reagují s biologickým prostředím, zda je lze využít pro elektrochemické či optické senzory, v elektro-fotochemické katalýze pro odstraňování škodlivých látek ze vzduchu a vody a v neposlední řadě se budou testovat nová nano/mikrozařízení, využitelná pro přeměnu, výrobu a skladování energie.
„Výzkum v oblasti nanomateriálů je v dnešní době velmi široký. Projekt AMULET umožní propojit řadu směrů v této oblasti, což může přinést nečekané objevy,“ uvedl koordinátor projektu Martin Kalbáč z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Více informací:
doc. RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
+ 420 266 053 804
martin.kalbac@jh-inst.cas.cz
Ing. Jan Plšek, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
+ 420 266 053 545
jan.plsek@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Tým fyziků ověřil existenci jevu, který pomůže při výrobě čipů
- Sto let archeologie na Vyšehradě
- Ústav organické chemie a biochemie AV ČR zakládá pobočku za oceánem
- Riziko šíření požáru bude v úterý až extrémní, varují odborníci
- Unikátní školicí videa chrání před genderově podmíněným násilím
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.